2. bwl, obl. Vých. Čechy - alternativní komentář

O tom, jaké končiny ligové tabulky si vyberou družstva II. ligy Východních Čech pro přezimování, se rozhodovalo 19. listopadu v Kutné Hoře. Do horních pater tabulky se derou obě naše úspěšná družstva. „Béčkaři“ (nechci to znovu rozmazávat, ale proč zrovna naše nejlepší družstvo nese toto označení? :-) hned na začátku naznačovali „potřebujeme body“. To říkali nám, točenářům! Chápete je? My si zatím vytočili jen pět bodů a oni se šestnácti chtěli hrabat dál. Takže pěkně zčerstva, když ještě měli hodně sil, se do nás pustili. A měli to moc dobře spočítaný, jen co je pravda! Při pohledu na obrazovku s konečným skóre se točenářům na zlomek vteřiny dostalo pocitu vítězství. Ten ovšem velmi rychle „uťal“ Pavel Mandys, když prohlásil, že vyhráli oni. A měl pravdu. Po přičtení handicapu totiž zvítězili 510 ku 508. Uuuhháááááá, tohle už nám nedělejte! Navíc to byl jejich nejlepší výkon. Ale i přesto „béčko“ dokázalo získat ještě další dva skalpy a připsalo si tak šest bodů. Zajímavé je, že obě porážky utrpělo s celky z Pardubic Že už by zde svou roli sehrál jistý začínající „vlezdoprdelizmus“? :-)

Podobně si totiž vůči Pardubicím počínali i „déčkaři“. Také s nimi prohráli (Co to je? To se jich začínáme jako Hradečáci bát nebo co? Sice nám hrozili, že pokud je porazíme, nezahrajeme si u nich v nové herně. Jenže na to jim „velmi správně zakontroval“ Kamil Ploc: Oni si u nás taky nezahrajou… nemaj totiž kde :-)). No, když „déčko“ nebralo body z Pardubic, bralo je jinde. Jako zdroj jim posloužil Havlíčkův Brod – porazili obě tamní družstva. Ale bylo jim to ještě asi málo, a tak třetí výhru slavili nad Hronovem. Pro „déčko“ tedy celkem šest bodů.

Kapitán „céčka“ naordinoval taktiku „hrát už jen pro radost“. A pomohlo to. Úvodní „handicapovou“ porážku jsme nechali daleko za sebou (ale nezapomínejme na to… :-) a podpořeni slíbeným bonusem právě od „béčkařů“, se nám to v dalším zápase podařilo „nepohnojit“, za což jsme se dočkali výhry nad ústeckoorlickými „oftisáky“. Do zápasu proti „áčku“ jsme nastupovali s „klidným“ svědomím, že (při jejich dosavadní smůle) ať podají jakkoliv dobrý výkon, prohrají. A potvrdilo se. Zahráli sice 506, ale my naštěstí o 22 více. V dalším zápase jsme se nezalekli výhružek z tábora Pardubic a porazili je (Jo, je sice pravda, že jsou teď s tou hernou „na koni“, ale vemte si, že jen na polovičním koni :-). No, snad „pce“ nebudou doma žalovat… Abychom si nevyskakovali, v posledním zápase nám to Broumováci „nandali“ o 76 bodů. Radost z celkového zisku šesti bodů nám tím ale nezkazili.

Smůla se na naše „áčkaře“ lepila i tentokrát. První zápas „rupli“ v poměru 547 ku 604 s Oftisem Ústí nad Orlicí. Aby nevyšli ze zajetého scénáře, porazili jsme je my našimi 528 proti jejich 506. Také další pětistovka jim přinesla prohru. To když proti nim zabral Hronov a vyhrál 524 ku 501. Přesto si „áčko“ nedalo pokoj a v dalším zápase to znovu zkusilo nad pět set. A konečně! Zaslouženě vyhrálo 531 ku 502 nad Havlíčkovým Brodem. Až teprve v posledním zápase se „áčkaři“ přesvědčili, že nejen pětistovkami se vyhrává. Sice si taky nezatrénují v Pardubicích :-)), ale zato získali dva body výhrou nad našimi jižními sousedy v poměru 486 ku 477. Pro „áčko“ tedy celkem čtyři body. Snad se tedy v jejich případě blýská na lepší časy, statistika a pravděpodobnost k nim přestanou být tak kruté a v jarní části se posunou v tabulce na příčky, které odpovídají jejich výkonnosti a ne jejich smůle.