Coufal s Couvalem ovládali květnové boje o Šubrtův putovní pohár. Ten začal dramaticky dřív, než vůbec začal. To když jsem byl upozorněn, že jsem od čtyř stálic vybral zálohu na květen a pak jsem je zapomněl napsat do obsazovačky. To však život zařídil za pomoci hráčů, kterým do toho na poslední chvíli něco vlezlo. Pak vlezli na dráhu Coufal a Couval. Zasvěcení vědí, pro ostatní malé vysvětlení. Coufal je Milan a byl na svém prvním turnaji. Protože neměl tím pádem žádný výkon v turnajovém žebříčku, hrál proti průměru 150 a skončil poslední. Na obrázku je s Ivanem Dostálem, ten byl nejlepším hráčem dne. Dosáhl nejlepšího průměru, měl hodnotu 184,6 bodu a Ivan s ním skončil na krásném jedenáctém místě. Milan má teď průměr rovných 100 bodů. Pokud by hrál proti nim, umístil by se jako dvacátý sedmý mezi Morčaty, které v těchto místech výsledkové listiny zastupovaly Dráža a Kačenka (pozor, neříkat jí Kateřina, nemá to ráda). Třicátá devátá skončila Zdena Klapalová, ale ta začala tak že to vypadal, že poslední bude jasně ona. Stále se trápí s technikou točení. Navíc měla, stejně jako Jana Severová, výmluvu. Obě slavily třicáté narozeniny. Před ní skončil na třicátém osmém místě Radovan Růžička, kterého o dva body porazil minulý vítěz, David Vítek. Ten měl velkou kliku. Hrál totiž úplnou čočku. Ovšem v půli turnaje se mu ztratila pod drahami koule, takže to musel dohrát s erárem, takže měl, stejně jako oslavenkyně, taky dobrou výmluvu. Proto se při předávání ceny novému Šubrtovi tváří tak spokojeně. Chvost výsledkové listiny, tam David patří, byl obsazen samými cizáky. Třicátý třetí skončil poslední domácí hráč, kterým byl nervák Vláďa Sršeň. Za ním skončilo Slovensko, dva Lanškrouny, dva Žamberky, jeden Rychnov a jedna Dobrouč. Dolní. Tito hráči měli výhodu, že hráli na chvostu od samého začátku (David Vítek ne, ten začal jako sedmý), takže si zvykli. Na tvrdé pády si mohou postěžovat: Robert Šebek z páté na sedmnáctou příčku, Tomáš Severa ze čtvrté po druhé hře na konečnou devatenáctou, Helena Simonová padla ze sedmého místa po druhé hře na dvacáté, a Petr Chadraba, který po sedmém místě po čtyřech hrách se sesypal na konečné osmnácté místo. Obráceně na to šel Bill Švec. Ten byl po čtyřech hrách třicátý. V té poslední hodil nejvyšší nához, 224 bodů a zlepšil se na dvanácté místo. Za to je na obrázku s oslavenkyněmi a s Janou. No a na samý závěr se dostávám k Couvalovi. To není jméno, ale směr pohybu. Po každém svém hodu to předvádí Pavel Soukup. Začal excelentně čtvrtým místem. Další tři hry se držel na prvním místě ale začala se na něm projevovat nervozita. Byl by totiž prvním hráčem, který by tuto trofej vyhrál dvakrát. V té poslední se, nutno dodat že za pomoci několika parohů, položil, hodil 115 bodů a odcouval na třetí místo. Dva body před ním byla Mária Kameníková, která se stala nejlepším slovenským hráčem. První a to už podruhé, byl Honza Chaloupka. Tím pádem byl i nejlepším zemědělcem turnaje. Vlastně byl též nejlepším nádražákem. Bramborovou medaili získal Olda Doležel, který byl před poslední hrou druhý. Na červen je přihlášeno třicet dva hráčů a mí kluci jako náhradníci. Že bude zas nabito věří a komentář tímto končí Váš milovaný Zdeněk Barvínek. v.r.