Ne, nemluvím o chvostu výsledkové listiny Merka cupu dvojic. Pro ten mám název Hvězdná pěchota a králem mezi nimi byly hned dvě dvojice. Vzhledem k tomu, že nemám (jak je to možné, já se snad picnu) ošetřenou rovnost výkonů, tak stejně jako sedmnáctá dvojice Zdeněk Jansa a dceruška nebohá Růžičková měla i dvojice Klapal a jeho nebohá Zdena. Měli na vybranou los a nebo se o dvě lahvičky dělit. Vybrali si variantu b) takže jsou i všichni na fotce. Chlast drží Jansa a těhotná Růžičková (bravo maminko) bez pití jsou Klapalovi. Abych neutíkal od tématu, to tele, to jsem já. V 18:15 jsem zavolal do Jaroměře Jožkovi Záhonovi, že jsem to spletl, že mám jedno volné místo a že může s manželkou Verunkou přijet. Když byli pár km před Ústím, tak jsem zjistil, že to volné místo nemám. Zavolal jsem urychleně mému přihlášenému bratrovi, že nebude hrát, protože kdo jiný mi má pomoci, když ne rodina. On že se nedá nic dělat, že se přijede podívat. No a hned poté mne dorazil můj pomocník, syn Filip, zprávou, že máme navíc dvě dvojice. Naštěstí na turnaji se slavily čtvery narozeniny (Jana Severová, Zdena Klapalová, Dáša Tomášková a Anička Schůtová) takže polovině peletonu bylo všechno jedno a druhá polovina tu tragickou zprávu neslyšela. Dělal jsem s turnajem divy, hráči mi šli na ruku jak mohli, někteří hráli sami na dráze, Jožka Záhon pro změnu hrál najednou na dvou drahách, zkrátka děkuji a doufám že se to hned tak opakovat nebude. Jožku s jeho ženou odměnil osud hned na místě, vyhráli druhou ligu, takže jsou na fotce s požárním hydrantem a dvěma lahvemi. Osud konečně odměnil i mou zásobovací skupinu Jarku a Miloše Krahulcovy. Tentokrát mě nakrmili vepřovým řízečkem s okurčičkou. Za to se dostali do finále a skončili na krásném šestém místě jen jeden bod za pátým, tedy posledním odměněným místem. Myslím, že by mi už nic vozit neměli, já si to nezasloužím. Za Kraulcovými skončili na sedmém místě nováčci na turnaji Lenka s Stanislav Bedlekovi, poslední místo ve finále vybojovali Blanka Hanusíková a Miloš Tomek, který se učí točit, ale kvůli Blance to vždy na turnaj přeruší, takže se to nikdy nenaučí. Myslím že poprvé na cenách skončili pátí Tomáškovi (Petr BC Oftis Ústí a jeho Dagmar) a čtvrtí Helena na mne hubatá Simonová s Lubošem Markem. Pokud již někdy ceny brali, tak mi ten omyl prominou. Třetí skončila Hanka Pekařová se kterou hrál Standa Zeman. Ten je na fotce vlevo s kytkou, kterou dostal coby sympaťák turnaje (žádný hráč nedokáže v průběhu hry tak měnit barvu do ruda jako on). Stříbro se stěhuje do Náchoda díky Liškám, což je moc hodná Líba a zlý Jarda, který se ovšem už polepšuje, vyhráli tradiční loupežníci Karel a Eva Němec a Kincová. Ty jsem si vyfotil ještě samostatně, ale nevejdou se mi do formátu A4. Tak si je vytisknu a dám pod polštář. Pár slov k chvostu tabulky. Na něm skončily sestry Gvoždíkovi, kdy ta mladší hrála hůř ale vypadala líp než táta. Před nimi skončil Michal Sivák s tchyní Romanou a můj bratr Jan se synovcem Zbyňkem. Samí lepší lidi. Podruhé v životě byli na turnaji Karel Šofr s Milanem Turkem. Ti mne utvrdili v tom, že na tomto turnaji má každý svůj cíl. Karel se mi před odjezdem chlubil: „hele, když jsme tu byli naposled, tak jsme byli čtvrtí od konce sedm bodů za Kaplanovými, teď jsme pátí od konce, dvanáct bodů před nimi. Čili není důležité zúčastnit se, ale zvítězit. Mnoho zdaru přeje Z. Barvínek