27. dubna 2011|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Merka cup dvojic, 4. turnaj

Na většině věcí je nejkrásnější těšení na ně.

To si vyzkoušel na vlastní kůži můj syn Lukáš, který byl s Honzou Reichlem náhradníkem na dubnovém Merka cupu dvojic. Hrálo se tradičně na Velikonoční pondělí a letos poprvé to účast poznamenalo, takže jsem to naplánoval jen na šestnáct dvojic. Lukáš už dva dny před turnajem brblal, jak je to blbé a jak se těšil. Když se ozval Standa Zeman, že by si taky zahrál, pustil jsem dvě dvojice už před stanoveným začátkem. Lukáš začal výkonem 101 bodů a tuto úroveň, ke které mu pomohlo neskutečné množství parohů, udržel až do konce. Honza se mohl strhat, ovšem na víc, než na osmé místo to nebylo. Druhá předehrávající dvojice v hrozivém složení Honza Koráb a Standa Zeman skončila sedmá. To pro ně bylo hrozné zklamání, hlavně proto, že se jim v první hře bez Notap podařilo hodit 220 a 226 bodů. Na šestém místě skončila Gabča Růžičková, té ve hře a mně v pití rumu vydatně pomáhal její tatíček Zdenek. Ostatní dvojice jsou již na první fotce a tady bych chtěl vyzdvihnout hlavně Drážu Morávkovou. Ta kdyby na světě nebyla, tak bychom si ji museli vymyslet. Hádejte schválně, která to je. Ale od pátého místa, to vybojovali Pavol Dolog a Jarda Morče. Ten se fakt vyznamenal, jako jediný hráč hodil dva žlaby v jednom frejmu. Borec. Čtvrté skončily Jana Severová a Mária Kameníková a to poslední hru zmastily neskutečným způsobem. Dvacet bodů před nimi byla Jana Nováková, která hrála tradičně s Tomášem Severou. Pak asi kilometr nebylo nic, za tím kilometrem byli na druhém místě Sylva a žíža. Pod uměleckým jménem žíža účinkoval Jirka Kopečný a Sylva, to je Drahošem trénovaná Šlechtová. Tato dvojice skončila dvacet bodů za rozveseleným párem Petra & Dráža. Ty rozveselil tradiční průběh turnaje, čili zodpovědný nástup a pak stále menší kázeň. To se projevilo hlavně na poslední hře, na vítězství to ale stačilo. V popisu této poloviny startovního pole musím ještě zmínit troje čtyřkové parohy v jedné hře Honzy Korába. To jsem viděl poprvé v životě a že jsem toho už viděl. Druhé lize vévodili Diana a Milan. Byli devátí, šest bodů za Gábinou a jejím tatíčkem a pět bodů před desátou dvojicí což byli Appeltauerovi. Žamberecké dvojice tak byly vyšachovány ze hry o cenu. Bylo to v pořádku, Diana mě obdarovala sladkostmi z kuchyně Brokešů a to jsem nemohl nechat bez odměny. O naději na finále připravil Helu Simonovou Luboš Marek poslední hrou, ale ona mu to snad odpustí. Jestli ho nechala po pár pivech jít domů pěšky nevím, ale jestli jo, tak chudák někde zmrzl. Za duem TomTom se umístil Jirka Kusý s nováčkem turnaje, kterým byl Libor Horák. To byla taky báseň. Přijeli spolu z Litomyšle, což je skoro hodina jízdy, ale zkušený Jirka se ani slovem nezmínil, že jsou nějaká pravidla, střídání na rozběhu a podobně. Naštěstí je Libor bystrý, takže se motal jen chvíli. Chvost tabulky obstaraly dvojice sympatické, tedy určitě mně. Nebudu je extra jmenovat, nač zdůrazňovat, kdo byl na chvostu, že? Navíc nikdo z nich nehodil míň, než můj syn Lukáš a ten byl finalistou, takže co? Skončili jsme před desátou hodinou, takže už se těším na další turnaj, který se bude hrát obdobným modelem, tedy ve dvaceti párech od čtvrt na sedm do deseti. Takže v květnu na shledanou se těší Váš milovaný Zdeněk Barvínek.