14. prosince 2018|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

CBT cup, 12. turnaj

Áčkový turnaj v devítkovém formátu, ...

Áčkový turnaj v devítkovém formátu, to je geniální formulace, o které se Hlúchovi s Marvalem ani nesnilo. Pozor, není to blbost, která napadla mě, s tím přišel Milan Brokeš, když zjistil, že kvalifikace tohoto turistického turnaje se hraje Amerikou. I ratio mazání tomu odpovídalo, olej jsme nanášeli štětkou, tady jo a tam zase nic, takže velice těžké mazání. Tyto informace se asi rozkřikly, takže přišlo hrát šestadvacet hráčů, a to na poslední chvíli čtyři odřekli. Jediní, kteří o těžkém mazání nevěděli nic, byli Hela Simonová a Petr Tomášek, které vidíte na prvním obrázku. Ti jasně vyhráli kvalifikaci i finále, i když v něm to Hela neměla tak jasné. Skončila celkově druhá, za Petrem, Jana Fuchsová byla na čtvrtém a Anička Brokešová na pátém místě. Je fakt, že bodový rozdíl úplně těsný nebyl, 34 a 43 bodů. Co se týče kvalifikace, tak z té postupovalo do semifinále tradičně dvaatřicet nejlepších. Při účasti šestadvaceti hráčů šest nejlepších hrálo o postup do finále bez soupeře. Sedmý byl Franta Brokeš, který statečně porazil Denisu Brožkovou, osmý Pavel Nádvorník vyřadil zkušeného Jardu Kozmana. V semifinále ukázali svoji zákeřnost Paclíci (okres SY). V kvalifikaci hráli tak, že člověk nevěděl, jestli má nad nimi plakat, nebo se smát. Ze semifinále ale vyprovodili Martina Hanzla (Radek o 12 bodů) a ukecanou Maruš (Vláďa dokonce jen o 4 body). Aby to nebylo vyřazeným líto, tak Martina jsem vylosoval v tombole a Maruš jsem vyfotil s Vojtou Jánským, nejlepším hráčem, který se nedostal do finále a s Jindrou Vodehnalem, ten má berle. Vojta vypadl na 420 bodů, dvě nejlepší ženy postoupily na 364 a 336 bodů. Můj asistent Vlastí Fuchsa postoupil na 310 a Vojtovi Synáčkovi stačilo na postup 288 bodů. Ode mne se dozvěděl, že by mu stačil i jeden hod, takže natřískal bodů zbytečně moc. Před branami finále se zarazili Michal Štěch a Ondra Marko, ti ale hráli za odměnu, neboť to byla odměna za to, že zachránili druhý hrací den Přeboru RADAVY, takže se moc nesnažili. Nesnažil se ani Láďa Barvínek, který se hrát naučí den po turnaji, jak to měl Sláva Šilar nevím. Nečitelný byl i Jirka Javůrek, který se tvářil kamenně. Podlehl v semifinále Viktorovi a to byla škoda, protože finále by určitě jako Viktor nezmastil. Velká sranda byla v první finálové hře s Pavlem Nádvorníkem. Ten předstírá, že točí, takže byl důkazem těžkého mazání. První hru odepsal i Milan Brokeš, takže druhou už hrál uvolněně. Michal Prekop, který se tradičně hlásil tak, že dva dny před turnajem, jdouc okolo mě, utrousil, ať si ho napíšu. Což jsem samozřejmě zapomněl, takže byl překvapením. Skončil mezi Paclíky, kteří se chovali už zase normálně, i když Vláďovi to dalo práci. Po první hře vedl nejvyšším náhozem turnaje. Ve druhé vyhodil brzdící padák a bylo z toho deváté místo. Na květinové pódium (to je pódium, které nemáme a je pro superfinalisty) prolezli Franta Staněk a Jirka Vičar shodnými výkony. Franta, ten had, si zvykl brát v tomto turnaji cenu, tentokrát nevynechal, bral ji v tombole. O dva body je porazil Aleš Křepelka, budoucí hvězda místních turnajů. Chystal se pod mým dohledem začít točit, ale to mu rozmluvil Milan Veselý (ne mě, to točení), takže bude i dál nebezpečným rovinářem. No a závěrem, když jsem napsal kdo jsou dvě nejlepší ženy, tak druhým nejlepším mužem je František Brokeš. Čímž se loučí Z. Barvínek