7. října 2018|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 10. turnaj

Něčeho se člověk nebojí a z něčeho má hrůzu.

Tu druhou variantu vyvolává Lucie Králová, která nyní skončila jasně poslední. Byla totiž nejen na tomto turnaji, ale vůbec na bowlingu, absolutním nováčkem, takže hrála proti průměru 150. Pro příští turnaj má průměr 83 a navíc se v průběhu zářijového turnaje naučila házet s rozběhem, takže se dá čekat její raketové zlepšení. A teď k těm, jimiž tak lomcuje ta hrůza, že než by šli Lucii vzdorovat, tak jedou radši koukat na fotbalisty Slávie. Největší důvod k obavám má Tomáš Paukert, kterého Vám ukážu na první fotce. Je to ten fešák, co mžourá na nejlepší ženu turnaje, Helu Simeonovou (to je její umělecké jméno). Tomáše jsem fotil ne proto, že je zbabělec, ale proto, že hodil 222, což byl nejvyšší nához turnaje. Jinak skončil až na šestnáctém místě, což je pro držitele ceny za nejvyšší nához úctyhodný výkon. Hela ho zle porazila, skončila dvanáctá. Dalším srabem je Roman Kalous, který si hodil dvoustovku a těsně porazil nejlepší ženu. Zbabělost nejvíc bije do očí u Vaška Martince, který strachy jede na fotbal, i když skončil druhý a měl nejlepší průměr ze všech. Tak, to jsme probrali Lucii, Helu a tři zbabělce. Statečně se s osudem rvala Jana Nováková, která skončila před Luckou a pak ji učila rozběh. Proto Janina účast na turnaji měla smysl, kdežto účast mladého Jirky Havlíka měla nesmysl. Prohrál dokonce i s vlastním tatíkem. Je fakt, že s ním prohrál každý, jehož pozice uprostřed druhé fotky naznačuje, že turnaj vyhrál. Čepice se znakem Slavie je na palici Vaška, ve žlutém je Pavel Petráček, který skončil třetí. Že Petr Eliáš odejde na hlavu poražen, se zdálo až do semifinálové hry. V té zazářil a tu finálovou zahrál slušně, takže byl nakonec na skvělém, ač smutném čtvrtém místě. Jistil jsem si účast Petra Přibyslavského, který občas má problémy s docházkou. Nejspíš nebyl po první hře rád, že se přihlásil, výkon 102 točenáře nerozjaří, ale nakonec se dostal až na páté místo. Jenom bod rozhodl o tom, že se do finále dostal Michal Barna, ten nakonec skončil šestý, šest bodů před Lubošem Markem. Ten se, stejně jako Franta Staněk (všechno nejlepší k svátku, který měl) pral s mazáním, František navíc se svým průměre, který měl ze všech účastníků nejvyšší. Proto byl až třináctý, kdežto Luboš skončil sedmý. Za Lubošem jsou dva Dostálové. Mirek hrál finálovou hru, i když by byl asi radši, kdyby ji nehrál. Opačné pocity měl Láďa, kterému postup utekl o již zmíněný jeden bod, takže na něho zbylo deváté místo. Desátý byl Tomáš Čada, který jest statečným. Měl taky lístek na kopanou do míče, ale řekl „ne, já se Lucie nebojím, a hodil lístek do kanálu“. Mám pocit, že mi zbývají k pošpinění tři hráči, na prvním místě je můj asistent Vlastík Fuchsa a hned za ním jsoucí Mirek Karlík. Ti dva si nemají co vyčítat, snad jen Vlastík Mirkovi záviděl hod, při kterém Mirek hodil strajk (lépe je, že mu spadl strajk) a u toho upadl. No a bez pádu skončil sedmnáctý Pavel Nádvorník, k čemuž není třeba mu gratulovat. A teď už jen, hlaste se na listopad, až je nás hodně. ZB