11. listopadu 2018|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 11. turnaj

V pátém století Římská říše čelila vpádu Barbarů, ...

V pátém století Římská říše čelila vpádu Barbarů, řádili Gótové, Hunové i Vandalové a přidaly se další kmeny. Stejné to bylo i na listopadovém Generali cupu, na kterém o hodnotné ceny bojovalo celkem osmnáct hráčů. Postupně si prostřednictvím tomboly a na konci i podle umístění mohli vybírat. K dostání, viz foto, byla vkusná ozdoba každého bytu, knihy a pro ty jednodušší pak lahvičky vína a poukázky na útratu na Radavě. Ty byly na levé i na pravé straně stolu a snímek je už po rozebrání cen. Zmizely poukázky a díky Janě Novákové i flaška. Knihu si nevzal nikdo a ozdobu, jež vykukuje za lahvičkou růžáku taky ne, barbaři. Startovní pole sestávalo z veteránů, kteří to hrají pravidelně a z nováčků, kterým jsem nakukal, že turnaj je tak udělaný, že mohou vyhrát i oni. Po první hře byli na čele nováčci dva, Iva Kmoníčková a Marek Šnajdar, pátý byl Jíra Kristek a Ondra Buben, čtvrtý nováček, byl třetí. Ten ovšem od konce. Hrály se napínavé čtyři kvalifikační hry, ve kterých šlo o hodně. Mezi nimi jsem třikrát vylosoval šťastlivce, který si mohl vzít knihu, nebo i malované sklíčko, ovšem jak už jsem psal…. Při prvním losování jsem splnil svůj slib. Láďa Dostál mi totiž přivezl lahvičku meruňkovice z Moravy, která byla skvělá. Za to požadoval, abych zařídil, že vyhraje. Touha po lahvičce zatemnila mou mysl a já mu to bez váhání slíbil. Po první hře byl devátý a já se začal osypávat, neboť se to začalo jevit jako nadlidský úkol. Naštěstí si ho počítač vybral v tombole jako prvního výherce, což jsem prezentoval jako splněný úkol, neboť on nespecifikoval co má vyhrát. Ale zpět k turnaji. V kvalifikačních hrách šlo o hodně proto, že po nich následovala semifinálová hra, do které postupuje pouze čtyřiadvacet nejlepších, čili všichni. Po semifinálové, čili páté hře, byl na výsledky mírně truchlivý pohled. Padly jen čtyři dvoukila, to nejlepší mělo hodnotu 204 bodů. Je pravda, že turnaj je určen spíš pro hráče z nižších lig, z páté a šesté ligy jich bylo šest, ale stejně. Semifinálová hra byla ještě napínavější, než kvalifikace a to tak, že opravdu. Jak ji hráči dohrávali, tak někteří klesali níž a níž. Těsně před koncem semifinále byl Michal Barna sedmý a čtyři body za ním byl Franta Staněk. Klepali se o finále jako osikové (Michal ne, ten už se chtěl přezout, Franta taky ne, bo je kliďas), ale nakonec ho uhájili. Za Františkem byl o šest bodů zpět Láďa Dostál, čili vyhrál i soutěž o nejlepšího hráče, který do finále nepostoupil, bod za Láďou pak byly Hela Simeonová a Petra Vacková. Drama bylo i na konci výsledkové listiny. Tam byli čtyři hráči v rozpětí dvou bodů. Poslední skončil Ondra Buben, který volal, ať ho na prosinec rychle napíšu, než řekne, abych ho nepsal. Stejný výkon měl i Pavel Nádvorník, ale ten je odolný, tak neříkal nic. O bod víc měl zoufalý Tomáš Čada, o další bod víc měl Petr Eliáš. S náskokem dvou bodů na Petra obsadil skvělé čtrnácté místo Jirka Kristek, s velkým náskokem před těmito výtečníky skončili Aleš Křepelka a Kačka Šilarová. Ta se z finále vyřadila výkonem 118 v páté hře. Ve finále zazářil Franta Staněk, hodil 225 a tím zachránil reputaci turnaje. Průměrně se s finálovou hrou vypořádali Luboš Marek a Jana Nováková. Hodili 164, což Luboše umístilo na páté místo, Jana byla dokonce třetí. Ostatní hráli pod psa. Iva hodila 132 a těsně uhájila druhé místo před Janou a Jardou Kozmanem. Ten měl stejný součet jako Jana, za ní skončil proto, že měl horší průměr. Šestý je Marek Šnajdar a o sedmém a osmém místě Petra Přibyslavského a Michala Barny rozhodl taky průměr. Na prosinec je přihlášeno čtyřiadvacet hráčů, čili plno, má-li někdo pochyby, dejte vědět včas, další čekají.