8. července 2018|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 7. turnaj

Dva nováčkové s Fuchsou vycenili chrup.

Dva nováčkové s Fuchsou vycenili chrup. Copak Vlastík Fuchsa, ten tím vyhrožuje dávno, vážně už ho proto nikdo nebere. Horší to bylo s Tomášem Paukertem a Romanem Kalousem. Ti se vlastně přišli pomstít za to, že se nedostali do ligového kolotoče, byli druhými náhradníky a volné místo bylo jen jedno. Tomáš od začátku vedl, po čtvrté rundě ho vystřídal Roman, po páté byl před Tomášem rozvážný Vlastík a v poslední rundě se Tomáš vrátil na trůn. Na první fotce stojí na místě vítěze, čili uprostřed, po pravici má Františka Staňka, který ač hrál s nejmenším bonusem, skončil druhý. Pro něho to bylo nejlepší umístění v průběhu turnaje, dvakrát byl na třetím místě a jinak byl čtvrtý až pátý. Tomáš ho porazil o šest bodů, o dalších sedm bodů zpět skončil zelený Vlastík. Na fotce ho doprovází lahvička, kterou si vybral jako cenu, druhou vyhrála jeho žena Janinka v tombole. I pro ni skončil turnaj velkým úspěchem, v kategorii žen skončila třetí. Před ní skončila Jana Nováková, ve finále osmá, nejlepší ženou je Eva Appeltauerová. Tu porazila pouze trojice na prvním obrázku a pak Roman Kalous. Eva měla před sebou nelehký úkol. Z druhého místa, na kterém byla po druhé hře, šla zvolna níž a níž. To bylo nepříjemné, hlavně pro mě. Svolil jsem, že se od Appeltauerů nechám odvézt do naší kulečníkové herny na bídě. Řídit měl Jirka Appeltauer, který skončil ukázněně na třináctém místě. Před poslední hrou, kdy to vypadalo, že by se Eva nemusela dostat do finále, se mně smál, že pojedou domů a já půjdu pěšky. K tomu naštěstí nedošlo, takže jsem jim mohl udělat radost a jel jsem s nimi. Eva je na druhé fotce s Frantou Staňkem. Ten je na ní za to, že mimořádně přišel na turnaj včas a taky proto, že měl nejvyšší nához turnaje. Takový borec (ten včasný příchod nemyslím, ten je pro většinu hráčů samozřejmý) má právo na fotku s nejlepší ženou. Tři body za Evou skončil Jirka Javůrek. Hrál v čerstvě vypraných, voňavých ponožkách, které mi stále strkal pod nos. Není to lehká práce, co dělám. Čtyři body za Jirkou je Pavel Nádvorník, jeho ponožky jsou kapitolou výjimečnou, podle nich ho pozná každý. Karlu Řehákovi chybělo na postup do finálové hry sedm bodů, své deváté místo, které se v tomto turnaji neodměňuje, si udržel. Deset bodů za Karlem skončil František Brokeš. Hrát bez bonusových bodů, byl by třetí, za Frantou Staňkem a Pavlem Nádvorníkem. Tři kola se držel ve finálové osmičce i Vlastík Vrána. Svou vinou nakonec skončil dvanáctý a proč, to Vám řeknu. Den před turnajem mi volal, že mi přiveze kbelíček opilých višní (rok spaly v cukru, rumu a vodce). To víte, že jsem měl radost, proto jsem ho ve finále držel a to až do chvíle, kdy mi řekl, že je den před turnajem sežrali v hospodě. Tak šel dolů a s ním i jeho žena Irena, bo ta ten zločin páchala s ním. Naprosto nevinně skončili na chvostu výsledkové listiny Luboš Marek a Anička Brokešová. Ta mi nic neprovedla a Luboš, ten byl dokonce mou záložní variantou pro odvoz za jiným sportem. Budu si je muset pamatovat (ale mám tu divnou nemoc, nic si nepamatuju) a příště je umístit někde hodně vysoko. V srpnové obsazovačce je dvacet jmen, tak by to snad mezi šestnácti a čtyřiadvaceti mohlo skončit. Čímž se s Vámi loučí Z. Barvínek