13. března 2019|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Přebor Radavy, 8. turnaj

​Drtivý začátek a pak nastavená vlídná tvář, ...

Drtivý začátek a pak nastavená vlídná tvář, to předvedl v osmém hracím dni Přeboru RADAVY osmý tým tabulky, Eyafjallajoküll. V tradičně silné sestavě byl Michal se dvěma Marky po třech kolech kvalifikace na neuvěřitelném šestém místě. Tím ukázali soupeřům, co by mohli, pokud by chtěli. Pak už neukázali nic, než nezměrnou dobrotu. V kvalifikační části získali dva body, v ligové pak tradiční jeden bod. Zkušený Jarda skončil průměrem tohoto kola mezi dvěma mladíky, Ondrou a Michalem, tři nezkušení mladíci, Tomáš, Petr a Ondra, tentokrát nastoupili za Bubáky. Získali čtyři body, hlavně díky skvělému výkonu v semifinále, ve kterém rozebrali těžkého soupeře jako dětskou stavebnici. Tím jejich těžkým soupeřem byl Pozdní sběr, šesté družstvo přeboru. Po odpadnutí Pavla Koblížka mladšího, což je pátý nejlepší hráč ligy, udirigoval Duboš spoluhráče tak, že se srovnali na začátku druhé desítky kola jednotlivců. To Duboše tak zaměstnalo, že se ocitl na začátku třetí elitní desítky jednotlivců. Vypadalo to slibně, zvláště po kvalifikační části, ale bodová dala jen dva body, což byla odměna za výhru v posledním utkání. Moto FGRje zajímavé družstvo. Jednak vzhledem (zleva Štefan Čopian, Kuba Stejskal, Láďa Kubát a Lukáš Hrdina), ale hlavně pojetím. Po šesti hrách, spíš průměrné úrovně, přišla pátá hra, čili semifinále, a v ní výkon 588 bodů. To byl nejvyšší nához večera. Překvapením nebylo 204 Kuby a Lukáše (tady trochu jo), ale dokonalé vedení Láďou, který se ze sestavy vyřadil. Hlavně však překvapil výkon Pišty Čopiana. Ten hodil 180, když před tím nepřelezl 111. Bomba. Po vítězství v osmém hracím dni uzavírají lepší polovinu tabulky Dračice. Třetí místo v kvalifikaci je poslalo do boje proti Moto FGR. Tento boj skončil, díky již vychválenému Láďovi, těsným vítězstvím Dračic. Následovalo „děsné“ vítězství nad VoKY a ve finálové hře Dračice rozdrtily svého soupeře o šest bodů. Tradičně kraloval drak, tedy Roman, který měl čtvrtý nejlepší průměr kola, překvapila Jana Severová. Ne tím, že měla nejvyšší nához žen a osmý nejlepší průměr kola. Já ji druhý den potkal u ní v práci. Lezla ze schodů, jako kdyby byla nějaká stará bába, tím překvapila. Řehtání na fotce s Lubošem Markem, hrajícím za třetí tým tabulky, za JaR, bylo v mezích její normy (mezi námi, i když si myslíte, že to nejde, Luboš se většinou šklebívá hůř, než tady). JaR v nabité sestavě (dva Marekové, Markové hrají za jiné družstvo), dvojice Jansů a skoro celá dvojice Růžiček) byl v obou částech, bodové i ligové, mezi elitou. Za to bylo deset bodů a bezpečné celkové třetí místo. Luboš měl vedle náhozu kola i nejlepší průměr, celkově je na konci elitní desítky jednotlivců, těsně před ním je Zdenek. Děvčata jsou čtvrtá a první mezi ženami. V ligové části hráli JaŘi nejhůř čtvrtfinále, to vyhráli, další dva zápasy na slušné výkony rupli. Druhé místo se, taky bezpečně, drží silná VoKA. U nich zářila Eva, po zranění nohy hrající stylem „Franta Staněk“. Nezaujali Klapka a Viktor, ti hráli jako vždy, rozvážně. Tým druhé místo z bodové části nezopakoval jen díky legračnímu výkonu v semifinále. V jednotlivcích jsou Klapka a Viktor třetí a sedmý, ovšem Eva je druhá. Chlapci. Tři místa mezi šesti nejlepšími patří vedoucímu týmu tabulky, Ohnivým drakům. Ti za první a druhé místo získali šestnáct bodů, za což se nejvíc zasloužili Míra dědek Sejkora a mnohem mladší Franta Staněk. Nejmladší, Pavka Krsek, selhal, asi mu nesedlo mazání. Na druhou stranu, na co by jim byl Pupík, druhý nejlepší hráč soutěže, který je už zase v zahraničí, takže „zlatej Pavka“. No a víc jsem toho říct nechtěl, takže se loučím, Z. Barvínek.