24. února 2019|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Bezejmenná liga, 9. turnaj

Jít štěstíčku naproti a věřit ve vítězství,

Jít štěstíčku naproti a věřit ve vítězství, to je základ cesty k úspěchu. Dvě vítězství v jednom hracím dni, z toho jedno absolutní a druhé nad soupeřem, to je skvostná bilance Isotepu, desátého nejlepšího družstva této ligy. Absolutním vítězstvím (někdo možná namítne, že mým) je fakt, že Isotep je prvním družstvem, které má zaplaceno přihlášení na příští ročník. K tomu kluci (bez mládeže, málo platné, zkušenost nenahradíš) dvě utkání prohráli těsně a jedno dokonce vyhráli. Zisk pěti bodů a sedmý nejlepší průměr kola jsou důvodem k oslavě. Chrousti získali jen tři body, i když ani oni neměli nejhorší průměr tohoto kola. Dva body mají z boje se soupeřem, který vyhrál na 387. Konečně se dočkal Marek Šnajdar, který byl (já to čekal už dávno) z týmu nejlepší. Chyběl Jíra, nejlepší hráč druhé elitní desítky jednotlivců, Pít je daleko za ním, ale Dana, ta je čtvrtá. Průměrná hra stačila na zisk čtrnácti bodů vzduchoplavcům, hrajícím roky jako SPV. Tentokrát je netáhla nejlepší žena ligy, ale její švagr, který měl osmý nejlepší průměr kola. Ti dva, spolu s Janou a uzdraveným Jirkou, tvořili harmonický kolektiv, jen harmoniku jsem u nich postrádal. Vykrváceli v první hře, další tři měli velmi vyrovnané. Skobáci získali sedm bodů, z toho čtyři proti soupeři, který hrál ve dvou. Kapitán Švestka je ve slušné pozici, líp než on hraje nováček v družstvu, což je jeho povinnost. Proč hraje Rosťa blbě nevím, je možné, že za to může kapitánova sestra. Pohybují se v pásmu, kde se nic neřeší, Jojo team, který získal o půl bodu míň ale celkově má o hodně bodů víc, je v něm taky. Sympatický dojem vzbuzoval Honza Stehlík, který měl nejhorší průměr kola, ale zdůvodňoval to tím, že je tam z donucení. Je to sranda, vedle Honzy, Jitky a Radka (4.), mají v soupisce ještě dalších pět hráčů, ale sestavu dávají dohromady vždy bolestně. Zdá se, že jim nejde o nic, stejně je na tom i Corona. To je parta, co rupla ve dvou. Stačilo, kdyby nezapomněl na ligu Láďa Stejskal a vyhráli by, nebo si vyměnily pořadí Jitka s Dášou, to by měli o půl bodu víc. Dalším neštěstím Corony byla nejtěsnější porážka kola, byla o tři kuželky, ale drtivým poměrem 1:4. Citroen UO na třetí místo ztrácí jen čtyři body. To se dá dohnat, kolektiv na to má. Například bratři Barnové ovládli boj o nejvyšší nához kola. Michal (na první fotce vlevo) hodil 203, jeho bratr Martin 202. Mezi nimi to sluší Janě Fuchsové (aspoň nám to říkala), která měla nejvyšší nához žen. Citroeni vybojovali deset bodů, když by si za průměr zasloužili víc. Ambice týmu malinko brzdil Pavel Petráček, jehož výkony lze označit za vyrovnané. Tým se může chlubit tím, že nadělil největší nářez kola a taky tím, že prohrál na 478 a to je nejvyšší číslo, na které se ruplo. Prší tým, za který hraje slušivá Jana, si na konto připsal třináct bodů. Je to za čtvrtý průměr družstva, které se pyšní nejtěsnějším vítězstvím kola i výhrou v nejkvalitnějším utkání. Oporami byla Jana a můj kolega z OVPÚ Ústí, Tomáš Wohner. Můj asistent Vlastík a Libuška asistovali. Nejúspěšnějším družstvem kola jsou Tři veteráni. Získali 17,5 bodu a jsou bezpečně druzí. Druhý nejlepší průměr byl to jediné, čím na sebe ve statistice upozorňovali. Málem na sebe upozornili tím, že skoro rupli se Skobáky, ale to je všechno v elitě je Honza Štusák druhý, Ondra devátý a Michalova síla byla v konzumaci šesti červených strajků. Nejlepším hráčem ligy je Honza Čermák, který hraj za Hopiki, jasně vedoucí družstvo ligy. S Víťou (6.) a Honzou Severou (18.) získal 17 bodů, Míra Kysilka (5.) obsluhoval na baru. Měli nejvyšší nához družstev, za což jsou na fotce, a to je všechno, co se mi na A4 vejde. Takže se loučím a v břenu nashle