16. února 2013|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

CBT cup, 2. turnaj

Své manželce k Valentýnovi

Své manželce k Valentýnovi (to je ten americký svátek zamilovaných) věnoval Fanda Mrkos startovné na únorovém CBT cupu. Maruška (tak se ona jmenuje, ale nechává si říkat Mája) si to užila fest. Sice skončila na dvacátem čtvrtém místě, ale vzhledem k tomu, že turnaj je koncipován pro dvaatřicet hráčů, tak to není špatné. Kupříkladu s Janou Severovou, což je bývalá kapitánka bývalého extraligového družstva žen, prohrála jen o jedno místo. Pro děvčata vyhradili chlapci chvost startovní listiny. Valentýn je krásná věc, ale když se začne závodit, tak láska neláska, hop z hrušky dolů (to jako že je kluci setřásli na dno). Takže před dvěmi již jmenovanými skončila ještě Hanka Malá a sběratelka ocenění pro nejlepší ženu Irena Vránová. Nad čtveřicí děvčat jsou Pavel pan Krulich a Vlastík Vrána. Ne že by nemohli skončit líp, ale v té čtveřici měli svůj zájem a tak se zdržovali poblíž toho zájmu. Abyste rozuměli, to popisuji kategorii jelita, do které padl ještě Milan Veselý. Ten, ač začal po první hře jako druhý nejlepší hráč, skončil nakonec na osmnáctém místě, čtyři body za králem jelit, což byl Tomáš Severa. Z toho jsem měl velikou radost, protože je krátce po operaci páteře a zdá se, že mu ji udělali v Pardubické nemocnici dobře. Tomáš za své skvělé sedmnácté místo bral stovku, kterou mi hned dal jako zálohu na účast v březnovém turnaji. Vidíte ho v modrém s dvojicí zelených lidiček. Vedle Tomáše je zelený můj synovec Ála (ani nevím jak se celým jménem jmenuje), který vybojoval nejvyšší nához turnaje. Na tuto cenu nestačilo Honzovi Reichlovi 278 bodů, protože Ála zahájil turnaj tak, že hodil 287 bodů. Tuto fotku zdobí Gábina Růžičková (ona ví, že růžičky jsou červené, tak tomu přizpůsobila vzhled hlavy), která byla nejlepší ženou této akce. Boj o pocty nejvyšší byl tradičně fádní. Způsobem start – cíl opět zvítězil náš Ála, pro cizince, kteří si budou tento článek náhodou číst, Aleš Barvínek. Už v první hře si vybudoval náskok, který si udržel až do cíle. Výsledný průměr měl senzační, 234,5 bodu. S průměrem 223,3 skončil na druhém místě Honza Reichl, který na toto místo pustil jen v první hře Milana Veselého. Tahanice byla o třetí místo a tahal se náš Lukáš (pro cizince o nichž jsem se zmiňoval u Ály se jedná o Lukáše Barvínka) s Karlem Kynclem. Je jasné už podle fotky, že to tahání vyhrál Lukáš, protože ten je celý po mně, takže od mnohem šerednějšího Karla je snadno k rozeznání. Na druhé fotce řvou zleva Honza, Aleš a Luky. Karel Kyncl uhájil čtvrté místo o osm bodů před zle dotírajícím dárcem Fandou Mrkosem. Tomu se podařilo porazit Evu Kincovou, zastoupenou synem Denisem. Jedná se o zlého syna, já mu navrhl, že kdyby hrál blbě, tak nechám jeho výkony napsané u maminky a kdyby se mu dařilo tak tam dopíšu jeho. Co byste řekli, smál se tomu a že prý je. Tak to jen abys Evo věděla. Sedmý skončil lstivý Láďa Schůt. Nejdřív hrál blbě, takže si vyhrál v tombole cenu, kterou můžou vyhrát jen jelita a pak zabral a dostal se dokonce i před skvělého Vojtu Borovce (dva žlaby do plných jsem viděl, jestli měl další, jako Karel Kyncl, Petr Tomášek a pár dalších, to nevím), který porazil o bod Jirku Kužílka a o dva body Petra Tomáška, mistra republiky seteránů (to je veterán křížený se seniorem) a Jardu Klapala, starostu několika obcí okresu Rychnov nad Kněžnou. Posledních pár slov věnuji tomu, že na turnaji byl i Jarda Sahula, Lojza Tacl a Mirek Sejkora. Finálovou hru vzdal z osmého místa Vláďa Podzimek, měl doma vychlazené šampáňo a tak spěchal a na závěr že na březnový turnaj je přihlášeno dvacet tři hráčů, čili že je dost volných míst. Tím se loučí ZB.