11. dubna 2018|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

CBT Cup, 4. turnaj

Od deseti k pěti a taky od nuly na vrchol.

Takový byl dubnový devítkový CBT cup, jehož se zúčastnilo čtrnáct hráčů. Původně byl přihlášen ideální počet šestnácti hráčů (ještě původněji jich bylo jedenadvacet), což je po dvou na dráhu. V 18:01 jsem volal Jindrovi Vodehnalovi, jestli si pamatuje, že dva dny před turnajem na něj přihlásil sebe a Marii Bartošovou a co byste řekli? Obvinil mě, že si to pamatuje, ale já mu to nepřipomněl. To mě chvíli vadilo, ale jen asi deset minut, po kterých se rozbila jedna dráha, takže náhle bylo optimálních těch čtrnáct. Jednalo se o velký turnaj, takže jsem si netroufl ho řídit sám. Vzal jsem si asistenta, kterého jsem si vyfotil se zástupcem skupiny „od deseti k pěti“. Na pravé straně je asistent, vlevo zástupce. Ten začal turnaj třístovkou, čímž se stal jasným favoritem, nakonec byl rád, že se vůbec dostal do finále, ve kterém skončil šestý. Druhým zástupcem byla žena, Jana Krummerová, která v první hře hodila 262 a byla jasnou favoritkou kategorie žen. Ta byla taky ráda, že se dostala do finále, ve kterém skončila až čtrnáctá. Tím pádem ztratila právo být vyfocena s asistentem a svým kolegou. Katastrofálně zakončovali i další borci. Mirek Sejkora byl v kvalifikaci sice až desátý, ale ze semifinále postupoval jako čtvrtý nejlepší. Proto je třinácté místo velkým zklamáním tohoto mladého závodníka. Viktor Vodák (ten už je taky v důchodu) byl v kvalifikaci druhý nejlepší, Michal Prekop čtvrtý a v semifinále třetí. To, že nakonec jsou těsně před Mírou, je určitě překvapilo. Mária Kameníková byla desátým místem jistě nadšena, neboť semifinále hrála katastrofálně. Své nadšení sdělila informací, že příště nepřijde. Vylosoval jsem ji v tombole, ale jestli to pomůže, nevím. Míra Knap otec zahrál semifinále a finále stejně výborně, z těch, co v průběhu turnaje stále slavili Elišku, dopadl nejlépe. Sláva Šilar byl v průběhu turnaje nadšený, ale konec se mu vymkl z ruky, prohrál dokonce i s Petrem Musilem, což byl nejstarší účastník tohoto přeboru. On vyhrál nejen nad Slávou, ale vyhrál i v tombole, stejně jako Maruška. Po přeskočení vyfoceného Pupíka Vávry jsme u Franty Staňka, který skončil na pátém místě. Začal srandovně, stejně jako tři další výtečníci se v první hře nedostal na 150 bodů, což je unikum, když i devítka je jako strajk. Nakonec ale zakončil čestně, po vzoru Míry Knapa měl semifinále i finále stejné, jen o dost kvalitnější než Míra. Pavel Nádvorník má nepopulární bramborovou, ale v kvalifikaci byl poslední, tak to jde. Jana Severová se opět chovala zákeřně. Po katastrofální semifinálové a průměrné první finálové hře hodila 268 a čekala. Pak ale zasáhla vyšší moc, Míra Knap ml., jasně nejslabší semifinalista a Jana Fuchsová, která semifinále hrála skoro stejně jako on, měli shodný součet dvou finálových her – 484. Že to stačilo na výhru je jasné z toho, že jsou na druhé fotce, fotce vítězů. Z toho měli radost Mírovi rodiče a můj asistent, Janin osobní manžel. No a to je všechno, v květnu na shledanou se těší ZB.