Jednak tím, že bylo v turnaji nabito. Na tři zájemce se vůbec nedostalo. Za druhé tím, že v první rundě startující Kuba hodil 235 bodů, což byl nejvyšší nához rundy, takže příště hraje zadarmo. Určitě se mu o tom zdá. Jako důkaz jsem si ho o půlnoci po turnaji vyfotil. Korunu mé radosti pak nasadili s Honzíkem Reichlem, když jsem je nechal v první rundě losovat dvě lahvičky vína z Modrého sklepa. Nejdříve Kuba vytáhl Honzu a pak Honza Kubu. Mé potěšení nebylo zkaleno ani brbláním o podvodnících. Nevím které podvodníky měl brblal na mysli.

Po první kvalifikační rundě se hrálo lednové finále. Tam nenechal nikoho na pochybách o tom, kdo je nejlepší, Karel Hladík. Po hrách 214 a 225 s připočtením bonusu 16 bodů za vítězství v prosincové kvalifikaci vyhrál s náskokem 33 bodů, před bývalým nejúspěšnějším hráčem našich turnajů, Jarouškem Gurovičem. O devět bodů zpět se umístil Honza Zelinka, který bronzovou pozici uhájil o jediný bod před Milanem Veselým a to jen díky sedmibodovému náskoku za vyšší bonus. V pozadí shlížejí na nejlepší Aleš Fadrný a Míra Glembek, coby sponzoři tohoto turnaje. Nejvyšší nához turnaje a odměnu ve výši dvojnásobku výkonu si vybojoval Honza Zelinka. Za 255 bodů bral 510,- Kč. Jenom o deset Kč méně brala za první místo mezi ženami Dana Hanušová. Druhá kvalifikační runda byla na první pohled nejnabitější. Očekávání splnila, do finále se z ní probojovalo devět hráčů. Z této rundy je i nejvyšší nához turnaje, 258 bodů Jardy Guroviče. Pokud ho nikdo ve finále, které se hraje 31. 1., nepřekoná, bude brát 516,- Kč. Ze šesti her šel Jarda čtyřikrát přes 200 bodů. Pavlové Koráb a Dolog pokořili tuto magickou hranici třikrát.

Ve třetí rundě si vybojoval nárok na bezplatný start v příštím turnaji Pavol Dolog. Tuto výhodu mu zajistil nához 235 bodů. Na obrázku ho vidíte, jak místo „sýr“, volá „góól“. Ovšem to se občas stane, že si někdo poplete sportoviště. Já jsem se kupříkladu před lety na kuželně při mistráku pral, takže jsem si kuželnu spletl s tatami. Viď Františku, on ví, kterého se to týká. Ale dobře to dopadlo. Dobře to dopadlo i se třetí rundou, která se mi zpočátku zdála být nejslabší. Nakonec se z ní do finále dostalo pět hráčů, což je jistě potěšilo. Prvním nepostupujícím je Michal Loučka. Člověk by ho litoval, vždyť hodil průměr přes 180 bodů. Ale není třeba ho litovat, on je na to zvyklý. Poslední finále měl hrát místo Adama Vondráčka. Ten si ale nechal přeložit lyžařský zájezd do Itálie. Ve finále skončil Adam na krásném šestnáctém, tedy posledním místě. A to se jistě vyplatilo. No a Michal byl taky první nepostupující. No nezoufej Michale, třeba někdo onemocní, nebo někoho zamknem na záchodě. Každopádně na další turnaj máme plno, určitě se uplatní pár náhradníků, na poslední chvíli vždycky někdo nemůže. No a to je vše, Váš ZB.