Způsobů může být spousta a některé Vám popíšu. První odrovnání soupeře na únorovém K-Mont cupu předvedl Honza Zelinka. Postoupil totiž do finále, stejně jako Karel Němec, ale protože oba obsluhují jedno pracoviště, jeden z nich musel v práci zůstat. Honza přemluvil Karla, takže ho odrovnal. Za trest vám ukážu Honzu jak se podepisuje do Knihy bowlingové slávy za nejvyšší nához turnaje (245 bodů = 490,- Kč), ale kus hlavy mu chybí. To za trest jemu. Finále mu příliš nevyšlo. Hodil 181 a 172 bodů a i když si k tomu připočetl 16 bodů za prvenství v kvalifikaci, dalo to pouze osmé místo. To podle mne Karel mohl skončit mnohém lépe. Druhý odrovnaný hráč byl Michal Sudolský. Nejdříve výkonem 195 a 233 bodů vyhrál finálové boje. Poté nastoupil do kvalifikace na dubnové finále. První tři hry hrál sice zadrženě, ale dostatečně kvalitně. Pak ho ale přepadla mlsnost. Viděl, jak máme s Jardou Gurovičem před sebou dvě skleněné skleničky s nějakou dobrotou. Já mu teda svoji slivovici dal a to bych vám přál vidět, jak si pomlaskával. Pravda, následovaly hry 157, 164 a 144 bodů, ale náladu měl výbornou. Takže vám Michala, toho vzora pro sportovní mládež, ukazuji na snímku vpravo. Musím říci, že nejelegantnější odrovnání předvedl Karel Hladík. Ten odrovnal mne, ale patří mi to. Já jsem měl být ostražitý už z minulého měsíce. To jsem dva dny před turnajem potkal v Praze Romana Pešla, který se mne ptal, jestli vím, že přihlášení Draci z Brna nepřijedou na turnaj. Nevěřil jsem mu, protože je přihlašoval Karel a ten by přeci v případě, že někteří z nich jsou již několik dní v zahraničí volal, že nepřijedou. Karel zavolal dvě hodiny před turnajem a hned přihlásil čtyři hráče na další turnaj, samozřejmě do nejlepší rundy. Protože jsem měl čtyři náhradníky, dohodl jsem se s domácími hráči, že začneme už od 13°° hodin (ve všední den, to je blbost, co?), aby si zahráli i ti náhradníci. Ještě v neděli jsem poslal mejl, že pokud někdo nemůže, ať mi to dá laskavě vědět, abych to násilí od 13°° hodin zrušil. Co mám povídat, když se někdo napíše na turnaj a bez omluvy nepřijde, je to blbý, Rosťa Ondráček to dělá pravidelně. Ovšem když Karle přihlásíš čtyři lidi a neobtěžuješ se ani zavolat, že nepřijdete, to už je celkem síla. No jiný kraj, jiný mrav. Tato charakterová anomálie bývalého kamaráda mne tak roztrpčila, že jsem na její popsání spotřeboval skoro celé místo na komentář. Takže zpět, Michal vyhrál přesto, že po první finálové hře byl až pátý. Druhé místo a nejlepší žena - - to je tentokrát Štěpánka, na snímku s lahvemi a knihou (copak asi v té knihovně děláte?) se podepisuje levou rukou. Poprvé vyhrála něco jiného, než keramický obrázek, což jí ze srdce přeji. Štěpánka byla po první hře až desátá, ovšem 235 ve druhé hře tvrdilo muziku. Třetí Jarda Gurovič se vypracoval dokonce až z jedenáctého místa. Takže ho taky trochu ukážu na obrázku. Jako doplněk turnaje jsme měli test inteligence. Standa Zeman na otázku, proč coby rovinář dohazuje jinou koulí, než tou, co hází první hod správně odpověděl: „protože jsem hloupej“. On totiž dohazoval koulí, do které se mu nevešly prsty, ale ta na první hody se mu prý na dohod zdála lehká. Málo platný, je to můj kámoš. Rekord si vytvořil i Ivan Dostál. Prvně v životě si koupil restart. Ale vyplatilo se mu to. Z třicátého šestého místa se o pět míst zlepšil. Posledním finalistou se stal Milan Veselý. Prvním náhradníkem je Michal Nagy. Je to můj nový kadeřník, chtěl jsem to nějak sešvindlovat, protože to bylo stejným výkonem, jak Milan, ale nešlo to, Milan si to hlídal. Závěrem bych už mohl pochválit jen mého Kubu, který je poprvé ve finále tak velkého turnaje a to měl v poslední hře patery parohy v řadě. A tím se s Vámi loučí ZB.