6. března 2009|Turnaje kat. C|Poruba Jan

Skarabeus, 18. turnaj

Pravolevý extrémismus

Do březnového kola turnaje Skarabeus nastoupilo dvacet devět hráček a hráčů. Opět mezi nimi operovala několikačlenná skupina lovců salámů, ale jinak převažovali ti, jejichž cílem se stal celkový úspěch na turnaji.
Takoví jako například Zdeněk Chocholáček. Průměr 137, proti kterému bojoval, ho na začátku poslal až na „extrémně pravicovou stranu turnaje“. Tuto oblast však po úvodní hře hned opustil, když díky dvaatřiceti bodům postoupil na průběžné páté místo, to znamená „hodně vlevo“. I další výsledek pro něj znamenal postup směrem doleva, tentokrát na třetí místo. Že si extrémní levice Zdeňka získala, dokazují i jeho další výkony. A jaké! Díky skokovému zlepšení (193) Zdeněk postoupil na druhé místo. Když pak ještě přidal (202), stanul před závěrečnou hrou v čele ultralevice čili na prvním místě. Ovšem s náskokem pouhých dvou bodů. Dokonalejší finálovou hru, než jakou předvedl, si Zdeněk snad nemohl přát – naházel 233. Na salám to sice nestačilo (činili se jiní…), ale připsal si rovných 100 bodů, takže jich celkově posbíral 281. Zvítězil tak s výrazným náskokem 79 bodů. Dosáhl čistého průměru 190,8.
Těsně pod stupněm nejvyšším figuroval před poslední hrou Ivan Vašek. Na takové umístění se vypracoval pravidelným sběrem převážně velkého počtu kladných bodů. Kromě druhého kola Ivan totiž pokaždé „přibral“ o více než 40 bodů. Ve třetím kole jich získal 56 a ve čtvrtém dokonce 75. Páté kolo Ivanovi nevyšlo tak parádně jako Zdeňkovi, takže nakonec s přehledem udržel druhé místo.
Na celkové třetí místo se zatoulal Ota Janda – jeden z lovců salámů. Svůj úkol tentokrát nesplnil. Ve druhé hře sice hodil 212 a ve čtvrté 215, ale „salámové“ náhozy se pohybovaly někde jinde. To si Ota uvědomil zřejmě až před poslední hrou. V té opravdu znatelně přidal a dokázal naházet 245. Jenže co mu to bylo platné, když se (stejně jako minule „tam za sloupem“) povedlo hodit o kuželku víc. O tu Otu překonal z předchozího kola jedním salámem již načichlý „salámista posledních kol“ Jiří Kopečný. Ota Janda tak neulovil salám, ale třetí místo na turnaji. To taky není špatné, ne?
Jen těžko lze hádat, jaký cíl měl Josef Bešík. Zda získat nějaký ten salám či uspět v celkovém pořadí. Podle Pepových výsledků to vypadá na obojí. Vždyť hned v první hře Pepa náhozem 278 vyrovnal Otou Jandou minule stanovený maximální nához turnaje. Samozřejmě, že za to k Pepovi putoval první salám. Jednu část úkolu tedy splnil. Tím pádem se mohl věnovat pokusu o umístění v celkovém pořadí. A povedlo se! Přesto, že Pepa bojoval proti číslu 187, nikdy neztrácel body. Za vše mluví hodnota jeho nejhoršího náhozu – 199. Na konci turnaje Pepa Bešík vlastnil 177 bodů a umístil se jako čtvrtý. Odehrál nejvyšší čistý průměr 219,6.
Škoda toho úvodního „zahřívacího“ kola v podobě náhozu 158, který předvedl Jaroslav Švejda. Zahrát tak o dvacet bodů výš… To Jarda samozřejmě nemohl vědět. Ale vzal si ponaučení a ve zbylých hrách se prezentoval jako „plusobodec“ – ten, kdo získává kladné body. Ale před poslední hrou na tom nebyl nijak slavně, protože figuroval na desátém místě. Jenže Jardovi vyšel finiš, když v závěrečné hře naházel 222. Připsal si 67 bodů a poskočil o pět příček výš na konečné páté místo.
A kdo nejvíc bažil po salámu? Určitě Jiří Kopečný. Lapil ho dvakrát (246 a 247) a navíc odehrál druhý nejvyšší průměr 212,8. Ota Janda se pak může chlubit výkonem 209,6 a František Tesař číslem 202.