11. června 2009|Turnaje kat. C|Poruba Jan

Skarabeus, 20. turnaj

Karlova proměna.

Po delší odmlce se v herně Luka Bowling v Pardubicích hrál další turnaj ze série Skarabeus. O pět hlavních cen a pět cen za nejvyšší nához kola (opět se rozdávaly salámy) přišlo bojovat dvacet jedna hráčů a hráček.
Je až s podivem, jak moc se od sebe liší obraz hry Karla Morávka z předešlého a tohoto kola turnaje. V dubnu se Karlovi nedařilo pokořit přidělený průměr 160 a až v závěrečné hře jakoby předznamenal, jak si bude počínat v červnu. Stalo se. Karel si tentokrát vedl opravdu výborně. Hned po úvodní hře (200) se usadil na vedoucí pozici turnaje. Když pak dokázal řadit „strajky“ do spojité řady, byl z toho skvělý nához 245. A to měl v této hře ještě rezervu… Už po těchto dvou hrách Karel disponoval dostatečným náskokem před ostatními. Když i ve zbývajících hrách body jen a jen získával, nebylo pochyb o vítězi turnaje. Karel Morávek vyhrál ziskem 296 bodů. Odehrál druhý nejvyšší čistý průměr 201.
Celých 176 bodů činí rozdíl mezi prvním a druhým v pořadí. Ztráta je to velká, ale všimněte si, kdo se umístil jako druhý a proti jakému průměru bojoval. Petr Žváček se totiž musel v každé hře „postavit čelem“ číslu 199. A to se mu podařilo, protože dokázal nasbírat celkem 120 bodů. Pokud body ztrácel, tak velmi málo, takže před poslední hrou figuroval na šestém místě. O tom, že skončí na druhém místě Petr rozhodl skvělým výkonem v poslední hře, kdy kromě jedno „frejmu“ sázel samé „křížky“. Ten jeden „frejm“ obsahoval devět plus dohoz, což znamená, že Petr hodil 279. Kromě (už druhého) salámu získal 80 bodů, čímž předehnal své soupeře na pátém až druhém místě. Dosáhl nejvyššího čistého průměru 219,4. Obdivuhodné.
Pouze jedno zaváhání ve svých náhozech připustil František Martinec. Jinak se k němu kladné body jen hrnuly. Nejvíc si Franta „nahrabal“ v poslední hře, kdy jich k němu putovalo celkem 35. Jeho bodová sbírka tak na konci turnaje čítala 90 bodů. Díky tomu se umístil jako třetí.
I bez „dvoustovky“ to jde. Dokázal to Ivan Vašek díky tomu, že bojoval proti číslu 155. Pak si mohl dovolit i takovou „frajeřinu“, že se k drtivé většině svých bodů dopracoval jen ve dvou hrách. Ty zbylé tři ani nepotřeboval… Na čtvrté místo, na kterém skončil, je opravdu nepotřeboval. Ale kdyby býval byl alespoň v jedné z nich získal o pouhé tři body víc, mohl se radovat z třetího místa. Ivan má prostě ještě rezervy :)
Jedna ze dvou nových tváří turnaje se díky svým výkonům může tvářit na fotografii vítězů. Tato tvář patří Jardovi Kovaříčkovi. Po celou dobu turnaje bojoval proti číslu 183 – tak dobře si vedl v turnajovém žebříčku ČBA před tímto turnajem. Po něm si Jarda v žebříčku polepší, neboť zahrál čistý průměr 195 rovných. Ve třetí hře měl na dosah salám, když zahrál číslo 219. Jenže po čuchu šel v této hře také Franta Tesař a díky pěti bodům navrch získal šišku právě on. To ve čtvrté hře jsem si užuž chystal nůž na rozpůlení salámu. Pepa Bešík zahrál 225 a není divu, že silně „zesalámovatěl“. Jenže to ještě dohrával Petr Žváček, v té chvíli „bezsalámový“ a vypadalo to, že hodí stejně jako Pepa. Petr si ale zasloužil šišku celou díky jednomu bodíku navíc.