Skarabeus, 25. turnaj

Listopadový Skarabeus dopadl stejně jako ten říjnový – přišla si zahrát jen sedmnáctka hráčů. Výsledkově to dopadlo lépe, když o vysoké náhozy tentokrát nebyla taková nouze.
Na turnaji se našli jen dva hráči, jimž se podařilo ve všech kolech turnaje kladně bodovat. A z jednoho se vyklubal vítěz turnaje. Stal se jím Vladimír Vítek. Bojoval proti průměru 170 takovým způsobem, že došel ke krásně zaokrouhlenému čistému průměru 200. Svoji nejnižší hru si odbyl hned na začátku, kdy naházel 186. Pak to s ním šlo „do kopce“. Přidal 201, ale na salám to nestačilo. Tak přidal 228 a štangle byla jeho. Když pak pokračoval hrami 193 a 192, znamenalo to celkový zisk 162 bodů. Díky nim Vladimír zvítězil.
Propadnout se po první hře na „osmnáctku“ nebo-li na předposlední místo by pro mnohé znamenalo útlum. Ne tak pro Pavla Kuchtu. Nevydařená první hra ho sice poslala zmiňovanou dráhu, která je svou odlehlostí jako stvořená pro zpytování bowlingového svědomí, jenže hned vzápětí Pavel ukázal, že umí o hodně vyšší čísla. Dotáhl to na 221 a hodnou chvíli jistě myslel na salám. To ale ještě hrál Josef Bešík… A když skončil u výsledku 221, došlo na dělení salámu řezem na takovém místě, aby po rozdělení byly obě části stejně dlouhé – čili v polovině. Povzbuzen alespoň tou polovinou, Pavel pokračoval ve velmi dobrých náhozech. Jako by mu bylo souzeno ten den se dělit. Nasbíral totiž 143 bodů, což se povedlo ještě dalšímu hráči. Naštěstí pro Pavla se ukázalo, že jeho průměr 191,2 mu zajistil celé nedělené druhé místo.
Oněch 143 bodů nasbíral také Martin Filo. A jak vidno ze zápisu, Martin to druhé místo ztratil díky poslední hře. Do té doby si ve shromažďování bodů počínal velmi dobře. V předposlední hře jich získal dokonce 63 a v té chvíli figuroval na prvním místě. Opravdu škoda té závěrečné hry, která ho odsunula až na třetí místo.
Druhý absolutní „klaďák“ na turnaji se jmenuje Alois Tacl. Díky úvodní hře, kdy jako jediný překonal hranici dvou set bodů, se stal prvním „salámistou“ turnaje. Pak, jako by si řekl, že už mu to stačí, vyprodukoval čtyři hry s průběhem zvaným „nuda nuda šeď šeď“ :) No posuďte sami: 178, 174, 173, 175. Jenže všechna tato čísla znamenala zisk kladných bodů. Alois jich nakonec nasbíral 89, což znamenalo čtvrté místo.
Velmi dobře zahrála Romana Bešíková. To jedno její zaváhání nestojí za řeč. Zato dvakrát těsně pod dvě stě (196) a z toho plynoucí zisk více než šedesáti bodů, ano. Obzvlášť ta druhá „stodevadesátšestka“, kterou Romana hodila v poslední hře. Jako kdyby totiž tušila, že se na ni (z třináctého místa!) žene Ivan Vašek. Romana ten útok ustála o dva body a mohla se tak radovat z páté pozice.
Zmiňovaný Ivan, zvaný Vašek, provedl v závěrečné hře vskutku úctyhodný skok v pořadí. Z třináctého místa se dostal na místo šesté. Jak toho docílil? Nejlepším náhozem turnaje 247. Za zmínku stojí i čistý průměr 192,6 Josky Bešíka. On snad pod 190 neumí :) A nemohu zapomenout na zmínku o nové tváři na turnaji, kterou jistě všichni rádi viděli – Sylvu Šlechtovou.