30. března 2017|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Tacl Cup, 3. turnaj

​S vysvětlením tak velkého zvýšení zájmu

S vysvětlením tak velkého zvýšení zájmu o účast na březnovém Tacl cupu by mohl mít laik potíže. Odborník, v tomto případě já, si s tím poradí. Stačí zmínit že ke zvýšení o 33% došlo tak, že na turnaj místo devíti únorových hráčů jich v březnu dorazilo dvanáct. Všichni zaplatili řádně, i Pavel pan Krulich, který mi předal tradiční úplatek. Tentokrát jsem dostal 5,- Kč neboť prý menší minci nenašel. Příště bude muset dávat víc, protože to co vyváděl, nemá obdoby. Začal na dráze č. 7 která se rozbila. V další hře rozbil šestku a pak jedničku. Původní nadpis článku měl být, že „Kam Krulich šlápne….“. Hrál dobře, po třech kvalifikačních hrách byl dokonce v lepší polovině startovního pole. Pak byl chvíli poslední, takže se do semifinále dostal jen tak tak. V něm poskočil na desáté místo a to si udržel i po finále, neboť to, stejně jako další tři jeho kamarádi, už nehrál. Na devátém místě, takže první nepostupující, skončil Mirek Sejkora který na prvním snímku pravačkou objímá Viktora Vodáka. Ten skončil předposlední a na fotku se dostal proto, že vyhrál stovku. Ne za umístění, ale v tombole. Měl to dobrý, vymlouval se na bolest třísla a na to, že jsem mu podal příliš pozdě „růžového přítele“. Za ním skončil Jarda Klapka, který se pro jistotu nevymlouval na nic. Do finále postoupilo osm nejlepších. Je smutné, že s výjimkou první hry, kdy byl druhý, byl na čele po zbytek turnaje blbec. Kus z něj vidíte na druhé fotce, marně jsem mu vysvětloval, že potřebuju aby měli fotografovaní hlavy zhruba ve stejné výši. Za výkřiků „nezdvíhejte mě, nezdvíhejte mě“ se rval do výše a takhle to dopadlo. Vyhrál o stotřicet bodů před Pavlem Konečným a toho připravil i o cenu za nejvyšší nához. Oba hodili 235 bodů (za což bral v únoru cenu za nejvyšší nához Pupík Vávra), takže rozhodoval druhý nejvyšší nához a ten měl Rosťa. Za Pavlem byl na třetím místě Pavel Koráb. Ten měl ztrátu na Pavla devětadvacet bodů, na Milana Veselého, který byl čtvrtý, měl náskok pouhých sedmi bodů. Jirka Harašta, který měl být správně na třetím místě, skončil za Milanem o víc než sto bodů. K té správnosti jsem došel tak, že jsem si sečetl součet umístění po osmi hrách. Rosťa má jasných 9, Pavel Konečný je taky jasný – 19, ovšem pak je to obráceně. Pavel Koráb má součet 35, Milan Veselý 32 a Jirka Harašta dokonce 30. Tak to vidíte. Posledními třemi finalisty byli dva Milošové a František. Šestý skončil Miloš Pupík Vávra, který nebyl na šestém nebo sedmém místě jen jednu hru. Miloš Valtera byl dokonce první, tedy jenom ústy. Co se týče průběhu turnaje, tak bych i jedenáctý, to aby bylo jasno. Franta Staněk byl jedenáctý třikrát, na osmém místě začal a poslední tři hry se z něho už nehnul. Abyste věděli, koho jsem oprávněně ošklivě nazval před chvílí, přidávám ještě jedno foto trojice nejlepších hráčů, zleva jsou Pavel Abdul Konečný, Rosťa Ondráček a Pavel Koráb. Na duben je v tuto chvíli přihlášeno osmnáct hráčů, ale jak jsem ohlásil na začátku, pokud přijde hrát borců dvanáct, nebo i míň, budu turnaj řídit v pyžamu. Jako v březnu. A tím se s Vámi loučí Zdeněk Barvínek.