25. května 2017|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Tacl Cup, 5. turnaj

Shodný výsledek na pátém a šestém místě

Shodný výsledek na pátém a šestém místě nikoho nezajímá, když ale mají stejný součet hráči na devátém a desátém místě, je to drama. Devátý, čili první nepostupující, totiž dostává poukázku na útratu na Radavě v hodnotě 100,- Kč. Při shodě je výš zařazen ten hráč, který má víc bodů za to, že v přímém souboji porazil svého soupeře. Díky tomuto ustanovení porazil Jirka Vičar Petru Dologovou a skončil devátý. Ztratil tím, na rozdíl od Petry, právo na zařazení do losování o další stokorunovou poukázku. Tam jdou ti, co se nedostali do finálové hry, s výjimkou toho, co z nich byl nejlepší a stovku už dostal. No a koho myslíte, že ten můj blbej počítač vylosoval? Petru. Vidíte ji na první fotce, neboť jako jediná žena ve startovním poli se stala nejlepší ženou turnaje. Za to dostala další dvě kila. A s ní je její partner Ota, který vedle celkového vítězství vyžral ještě nejvyšší nához turnaje. Celkově spolu vyhráli a do společné domácnosti si odnesli tučnou sumu. Nesebrali jen ceny na druhé a třetí místo, což ve dvou nešlo. Na druhém místě skončil Rosťa Ondráček a to jen proto, že Ota nepřistoupil na jeho nabídku. Ta přitom byla lákavá, Rosťa Otovi slíbil 500,- Kč když Ota nevyhraje. V šesté hře to vypadalo, že o tom Ota uvažuje, ale nakonec za ním Rosťa skončil o 31 bodů. O dalších sedmdesát bodů zpět skončil Miloš Valtera, ovšem za ním byl o jediný bod můj bratr Jan. Ten se tím pádem nedostal na druhou fotku, na níž stojí zleva Miloš, Ota a Rosťa. Vlastík Vrána a Viktor Vodák, kteří měli remízu na pátém a šestém místě, byli o další kilometr zpět. Miloše Vávru dělilo od pátého místa šest bodů, Franta Staněk byl na osmém místě zcela bezpečně. Finále nebylo napínavé jen díky vyrovnaným bojům, ale i díky mně. Před poslední hrou se mě hráči ptali, podle jakého klíče se rozřadí na dráhy a kdo s kým bude bojovat o poslední bonusové body. Propadl jsem panice, neboť to řešíme každý měsíc, já to vyřeším a pak zapomenu. O 12 bodů mají hrát dvojice 1 - 8, 2 - 7, 3 – 6 a 4 – 5 a to tak, že jsou spolu na páru drah. Program to rozřadil jinak a já nevěděl proč. Borci mě chvíli vyšetřovali (ne jako vyšetřující, ale jako vyšetřovatelé), ale celkem rychle poznali, že z mé bledé tváře nic nevyrazí. Šli hrát kam je poslal počítač, ode mě se jen dozvěděli kdo proti komu hraje. Doma jsem se vrhl na mailovou korespondenci s Honzou Porubou, kde jsem to před měsícem řešil. V tom jsem se dozvěděl že jsem pit..ec, ať už se prý rozhodnu jak to má být a našel jsem si verzi která je správná, ale kterou jsem si neuložil. Takže příště nebojte, už to bude dobře. Taky jsem řešil výtky Mirka Sejkory, že to mám blbě vymyšlené, protože on hraje stále na dráze č. 1, kterou nemá rád. Celkem marně jsem mu vysvětloval, že v programu to není, že na této dráze hraje Mirek s Pavlem Krulichem, ale hráči na dvanáctém a třináctém místě. No co Vám budu povídat, byl to rozmarný večer. Na červen je patnáct přihlášených (na květen jich bylo původně dvacet), tak uvidíme. S přáním všeho nejlepšího se loučí Z. Barvínek