7. května 2009|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

VychLeas 1. liga, 11. turnaj

Radost až do rána.

Na knihu stejného názvu jsem se přišel zeptat do prodejny. Bylo to ještě ve středověku a prodavačka mi odpověděla, že jsem měl přijít ráno. Na tuto příhodu jsem si vzpomněl, když jsem uviděl na mnou pořízené fotce Álu se Sylvou. Těm patřily nejvyšší náhozy posledního hracího dne VychLeas 1. ligy. Někteří se radovali a někteří ne. Tak už to v životě chodí. Důvod k radosti neměl tým Gapa centrum, nesl to ale statečně. Tito kdysi vítězové ligy skončili poslední, ovšem nejvíc je mrzelo, že se nepřihlásili do příštího ročníku. Je to škoda, druhá liga by jim seděla. O to, kdo se bude zachraňovat před druhou ligou v baráži byl sveden veliký boj. Vypadalo to na Sweet bys, kteří byli na devátém místě se ztrátou tří bodů na Kočky. Kluci získali šest bodů za výkony na hranici šesti set a při pohledu na žalostné výkony to pro ně vypadalo dost nadějně. V beznaděj se to obrátilo v poslední rundě, ve které Sladcí hoši už mohli jen přihlížet. Po dvou prvních rundách se Bowl cats dostaly na deváté místo a vypadalo to s nimi bledě. Jejich třetí utkání zachránila již těžce těhotná Katka Šmídová sérií strajků, takže Kočky porazily o dvacet bodů Super chlapce. V již zmíněném posledním utkání Kočky i Festkam začali přímo příšerně. V sedmém frejmu ale FestKam vedl a Sladcí hoši se tvářili spokojeně (to sladcí dodržují i v civilním životě, při obědě si Rosťa Ondráček dokonce cukruje játra na roštu). Pak zas přišel strajkový závěr koček, které vyhrály o sedmnáct bodů a barážové starosti nechaly cukrouškům. Stapo je na místě sedmém a po výborných výkonech v Šubrtovi, který se hrál o den dříve, následovaly výkony příšerné. Nejvíc krvácel Vašek Jelínek, který měl v Šubrtovi nejvyšší nához. Nejlepší průměr z týmu měl dědek Mařáček. Byl čtvrtý nejlepší hráč dne, když dosáhl průměru 193 bodů a měl to z jedné hry. O bod víc měli Superboys na šestém místě. Čtyři body v posledním hracím dnu je slušný zisk, ovšem Láďa Schůt přišel o šesté místo, které mu zaručovalo účast ve finálovém turnaji jednotlivců. O šanci na medailové umístění se připravil FestKam až v posledním hracím dnu. Ovšem zisk dvou bodů tomu odpovídá. Desátý hráč tohoto hracího dne, Vlasta Kameník, na všechno nestačil. O tři body zpět je EŽ Praha. Bramborová medaile tento tým určitě neuspokojila, ovšem rozhodla o tom porážka v přímém souboji o bronzovou medaili, ve kterém byli lepší bagetáři. Tahounem týmu je již delší dobu skvěle hrající Michal Jelínek, který však na všechno nestačí. Základ neúspěchu, můžeme-li považovat čtvrté místo v této kvalitní soutěži za neúspěch, je v historii. V polovině soutěže bylo družstvo na sedmém místě. Třetí místo a odměna, předaná na ústeckém náměstí, patří bagetářům, hrajícím jako Henry. Poslední hrací den hráli zajímavě. Prohráli na 611 bodů, což byl nejvyšší výkon, za který se nebralo. Vyhráli o dvanáct bodů, což bylo nejtěsnější vítězství, ale vyhráli taky o 202 bodů, což byla největší nakládačka. A Aleš vedle nejvyššího náhozu měl výkonem 219 bodů nejvyšší průměr. Koule Pardubice se dostaly na druhé místo. Já je považoval za největší favority soutěž, ale oni dokázali na začátku ligy prohrávat takové zápasy, že je druhé místo úspěchem. Sylva Šlechtová a Michal Loučka se dostali do závěrečného turnaje jednotlivců a Michal mě rozesmál, když tahal ze svého vozíku na sto padesát koulí jednu za druhou a nevěděl, kterou má házet. Vítězem ligy se stal náš tým Korba, který to měl jasné už v polovině dubnového hracího dne. Je pravda, že jsme měli v řadě zápasů veliké štěstí, na druhé straně jsme odehráli víc než polovinu soutěže bez našeho nejlepšího hráče, kterým je bezesporu Honza Koráb. Na snímku je s tátou a mým Jakubem za to, že měli i v posledním hracím dnu nejvyšší nához. Čímž končím poslední prvoligový komentář a těším se s Vámi v červnu, kdy začíná nový ročník, na shledanou. Váš milovaný Zdeněk Barvínek.