9. července 2009|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

VychLeas 1. liga, 2. turnaj

Sto osmdesát stupňů, je to hodně, nebo málo?

To je typický příklad úhlu pohledu. Když budu v tak horké vodě (ona už by to byla pára – no, ono by to záleželo na okolním tlaku), budu řvát jako tur a možná už ani to ne. Když otočím tabulku VychLeas ligy, dostanu vlastně tu loňskou, konečnou. Tu z obou stran obklíčila Korba s Sweet boys, což je i teď. Jen, že Slaďoši se octli na prvním místě se čtrnácti body a jasně nejlepším průměrem. Stejně bodů mají i druhé Koule Pardubice, za které hrál tentokrát kde kdo, jen Michal Loučka, který se vracel z Olomouce, ne. Hrála za ně i nejlepší žena druhého hracího dne (pozor, ona jen hodila 202 bodů, což byl nejvyšší nához žen, jinak by to měl vědět její Drahoš), Sylva (na fotce vlevo je vlevo) Šlechtová. Nejlepším hráčem Koulí byl Jirka Kopečný, ale ten byl zase neupravený, tak na žádné fotce není. Se Sylvou je na fotce Míra Mařáček, který hodil 263 bodů, což je jeho rekord a byl to i nejvyšší nához dne. Ten taky nevypadá nic moc a jak se šklebil na první fotce (proto radši fotím dvakrát), tak to bych tam radši dal fotku našeho psa. Míra hraje spolu se svým tatíkem, švagrem a synovcem za Stapo. Tento kdysi absolutně mizerný tým se dostal na třetí místo a já začal mít tento kolektiv rád. Stapo totiž mělo nejvyšší průměr družstev druhého hracího dne (609,25) a taky nejvyšší nához. Ten měl hodnotu 694 bodů a proto jsou Stapaři na druhém snímku. Právě proti nám (Korba) však hodili úplnou čočku, takže způsobili, že nemáme na posledním místě nulu, ale body dva. Že jsou pochybní sportovci (podívejte se, co dělají) jim tím pádem odpouštím. Skupinu středu vede Henry s deseti body. Nejvyšší nához družstva měl Ála, ovšem nejlepším hráčem byl po dlouhé době Milan Veselý. Nejlepší z nich je ovšem Kamča. Jen pro srandu mě byl FestKam. Ne, že by hráli blbě a bodů mají, že se jim dá závidět. Oni totiž srazili řadu červených strajků a brali si za ně pitíčka. Chlapi jako hory. Nejlíp z nich hrál ten největší, Jarda Kovaříček. Deset bodů mají i oni, dříve EŽ Praha a od teď MY. Nevím, proč to píšu velkým a ne malým písmem, dva body za výkon 528 bodů, což je výkon malý, jim byly dobré. Ale hráli chytře, na třetí nejhorší průměr brali šest bodů. Sedmí jsou SUPERBoys, kterým se podařilo na pátý nejlepší průměr brát čtyři body. O dva přišli nejtěsnější porážkou, která ovšem měla hodnotu patnácti bodů, což není zas tak malý rozdíl. Bez bodu skončili Lahváči, kteří ovšem přijeli ve velice hubené sestavě. Nejtlustší z nich byl Standa Zeman a to je slabota. Počtu bodů odpovídá i to, že měli nejhorší průměr. Deváté jsou Bowl cats, což jsou kočky s kocourem. I ty skončily bez výhry, ovšem až si Kačka Šmídová splní své povinnosti (myslím tím až zhubne) a Fanda Tesař až přestane nechávat doma Petřiny bowlingové boty, může být jinak. Na posledním místě jsme MY, čili Korba. Je fakt, že jsme přišli o body i za výkon 572, což bylo nejvíc, za co se nebralo a hlavně až přestanu muset hrát já, bude to taky lepší. Odehrál jsem první dva hrací dny, oba byly stresové, mé výkony tomu odpovídaly. A proto, že jsem silná osobnost, dokázal jsem to přenést i na ostatní členy týmu. Beru-li v úvahu, že loni jsme vyhráli o dvanáct bodů, je právě teď na čase začít. A tím slibem končím komentář, Váš ZB.