Přitom ten Jirka Kaplan býval takový tichý člověk. Jenže tentokrát s sebou vzal na turnaj VychLeas duel manželku a bratra. Na výkonech bylo vidět, že jsou turnajovými nováčky, nejlepší z nich – Jirka – skončil na třicátém sedmém místě. Ovšem všichni tři kolem sebe šířili dobrou náladu, navíc Iva ji šířila tak, že to bylo slyšet až venku na parkovišti. Však taky byli odměněni. V turnaji se losovaly čtyři lahve vína – jedna skončila u Kaplanů a osm stokorun. Tam byli vylosováni dvakrát, takže stoprocentní úspěch. Úspěšnější byla snad už jen Štěpánka Štelcigová. Ta kdyby byla tři, tak by snad vyhrála všechny ceny. Protože však je jen jedna, vidíme ji na snímku s Vláďou Podzimkem, majitelem sponzora turnaje, Východočeské leasingové s.r.o., po převzetí ceny za nejvyšší nához (243 bodů), za první místo v turnaji a což je překvapení i za prvenství mezi ženami. Další ceny si holt vyhráli i jiní. Štěpánka se navíc dostala na první místo v celkovém pořadí. Druhý je její František, který se teď pere s nelehkou nemocí. Věřím, že se bude prát stejně úspěšně, jako se pral se soupeři v bowlingu, takže ho za pár měsíců, které utečou jako voda, zase uvidíme bláznit na drahách.

Na poslední chvíli přihlášený Petr Holanec po první hře vypadal, že by to chtěl vyhrát. Ovšem když po 211 bodech hodil 133, byl z kola venku. No on z kola venku byl i Ivan Lank dítě. První hra 120, druhá 148, pak se ještě zlepšoval, takže skončil na třicátém třetím místě. V našem turnaji je to vítězství ve třetí lize, takže výhra jedné Kč a vrácené startovné. Navíc mezi skalpy byl i skalp jeho tatínka, což ho jistě potěšilo. Druhý kujón, který bral ceny za nepříliš dobré umístění, byl Štefan Čopian, který coby sedmnáctý vyhrál druhou ligu. To znamenalo pětikilo do jeho peněženky a fotka s Ivanem a dveřmi od záchodku. Gratuluju kluci.

Po druhé rundě vedl Jarda Liška (včas končil s hrou v karty a spěchal na dráhy – výborně) a Josef Bešík senior. Na špici se už ovšem drala Štěpánka a Bohouš Zelinka. Budoucí bojovníci o bronz, obři Pavel Koráb a Bohouš Semerák se pohybovali okolo desátého místa. Stejně stabilizovaně hráli i trpaslíci. Ti byli tentokrát tři. Na chvíli od nich odskočil po výkonu 188 bodů Honzík Reichl ale po třech dalších hrách pod 100 bodů se mezi ně vrátil. Relativně nejúspěšnější z trpaslíků byl můj Lukášek. Sice se umístil až na čtyřicátém čtvrtém místě, čili z trpaslíků nejhůř, ale vyhrál lahvičku vína. Ovšem osud byl milosrdný i k Míšovi Korábovi, ten vyhrál stovku a dobře dopadl i Honza Reichl. Tomu táta další den koupil excentrickou kouli a tašku na tři koule. Ve čtvrté hře se boj o prvenství zúžil na boj Bohouše Zelinky se Štěpánkou, která nad ním vedla o sedmnáct bodů. Nakonec Bóďa zdramatizoval ne boj o vedení, Štěpánka vyhrála o 61 bodů, ale boj o bronz. Hodil totiž 156 bodů a byl rád, že uhájil své druhé místo o tři body před zle dotírajícím Pavlem Korábem. Ten se výkonem 214 bodů v poslední hře dostal ze sedmého na bronz. Slušných 181 bodů bez bonusu znamenalo pro Bohouše Semeráka čtvrté místo se stejným výkonem, jako měl pátý Pepa Bešík dříve narozený. Ve hře bylo pět dvojic otců a synů. V pěti případech se ještě tatínkům podařilo synáčky porazit. Jsem zvědavý, jak dlouho to Pán Bůh zachovati ráčí. Na příštím duelu, který se hraje 10. srpna a je přihlášeno 33 hráčů už může být všechno jinak. Hezké prázdniny přeje ZB.