Přiznám se, že už jsem sám zmaten, kdo má vlastně pravdu. Po první polovině turnaje VychLeas duel byl nejlepší točenář na dvanáctém místě a když vezmeme v úvahu, že jsem to byl já, tak vlastně točenáři naprosto ztroskotali. Pak se mazačkou, na kterou v průběhu turnaje nikdo nesáhl, přemazalo (pozor, před turnajem bylo čerstvě namazáno) a točenáři byli spokojeni. Tak teda opravdu nevím. V prvním kole byl nejlepší Pepa Bešík kterého jsem se snažil přehodit z druhé dráhy na jedničku, ale on se dvojky držel jako klíště. Stálo to za to, hodil 238 bodů a vedl o 34 před Rosťou Ondráčkem. O poslední místa bojoval Honzík Reichl s Vaškem Chládkem a hrdinou úterní ligy v Olomouci, Honzou Korábem. Ten v úterý zakončoval výkonem 258 bodů a ve středu zahajoval na 123 bodech. Druhá runda byla doslova tragická. Padly v ní dvě dvoustovky. Starý Hrubý Martin hodil 202 a Štěpánka 201. Té se hrálo lehce, protože ona je jedinou jistotou celkového pořadí. V každém případě vyhraje a tím pádem bude i nejlepší ženou. Další dvě místa i když se to nezdá, jsou ještě k dispozici pěti hráčům. Třem hráčům se v případě jejich úspěchu bude jedno číslo škrtat, takže skutečný stav tabulky je takový, že Gurda by mohl závěrečný výkon přičítat k 229 bodům, Pavol Dolog k 225 bodům, Bohouš Zelinka k 210, Pavel Koráb k 211 a Josef Bešík k 208 bodům. Takže všichni se musí snažit. Ovšem zpátky k turnaji. Po namazání zabral Gurda výkony 223 a 234 bodů (před mazáním 148, 183 a 154), Roman Staude, ten hodil ve třetí rundě 110 bodů, za což bral čistič WC a Olomoucké syrečky, Dáša Šimková – je na obrázku vedle Romana, neboť ve čtvrté rundě hodila 278 bodů, což bylo nejvíc nejen v turnaji, ale i letos, takže jí hrozí odměna 3058,- Kč. Bez ohledu na to, kde je mazací pravda, je nutno říci, že listopadový turnaj měl pouze mírnou úroveň. Vždyť dvoustovek padlo jenom dvacet a kvalitních, tedy přes 220 bodů jen osm. Dášu do čela vynesly třetí a čtvrtá hra. ten zbytek byl slušný průměr, ovšem 278 bodů je samozřejmě pádný argument. Stříbrný Michal Loučka šel na stupně vítězů přes třinácté místo po druhé rundě. Opačně na tom byl Josef Bešík, pro kterého konečné třetí místo bylo vlastně nejhorším umístěním v průběhu turnaje. Jirka Hindrák se na bramborovou pozici dostal až z konce třetí desítky hráčů po dvou rundách. Na fotce nejlepších, kterou jsem udělal před bowlingovou hasičárnou, se chlapi galantně sklánějí k mrňavé Dáše. Druhou ligu vyhrál Mirek Hejnyš, který se obložil takovými hvězdami, jako jsem já a Jarda Rodr. Já s Jardou jsme nebrali nic, Mirek pětikilo. Kdopak mohl takovou blbost vymyslet? No přeci já. Pravou pohromou byl turnaj pro hráče „A“ družstva BC Oftis. Nejlepší, Pavel Dolog na dvacátém pátém a nejhorší, Pavel Koráb na třicátém třetím místě. I když vlastně Pavel Koráb byl na nejlepším místě, protože to bylo vítězství ve třetí lize a zisk 401,- Kč. Za hrdinu dne bych vyhlásil Jardu Lišku, který ve druhé rundě zahájil dvěma strajky, aby pak hodil šestery parohy za sebou. Pozoruhodné. Ve středu 30. listopadu se hraje poslední duel tohoto roku. Pro příští rok uvažuji o snížení připuštěného počtu hráčů na 40. Tím se zkrátí čekání v každé rundě o deset minut, což na celém turnaji bude dělat téměř hodinu. S Vláďou Podzimkem zvažujeme i změnu odměňování na takový způsob, který jistě potěší hráče kolem sedmnáctého místa. Včas dáme vědět. Na poslední turnaj je přihlášeno závazně 28 hráčů. Předpokládám, že se opět dostaneme ke čtyřicítce, která po skončení vytvoří důstojný rámec předávání cca 28 000,- Kč, které dostanou ti za celý rok nejlepší. Na shledanou se tedy těší Zdeněk Barvínek.