...chtěl jsem mu to vynahradit alespoň fotkou, ale už byl pryč. Volal jsem na něho: „Jardo, Jardo, Felgr, pojď se vyfotit“, jenže on už to neslyšel. Já jsem totiž omylem dal cenu za 111 bodů, čili za nejnižší nához, vyšší než 100 bodů, který je určen jen hráčům plně platícím, Romaně Krásné. Pak jsme si všimli, že Jardovi se podařilo v poslední hře hodit 109 bodů. Takže s Romanou se pod dohledem Romana tulil Jarda Gurovič, který bral cenu taky docela dobrou a to 512,- Kč za nához 256 bodů. Tím se z desátého místa po třech hrách dostal na třetí místo, aby v poslední hře výkonem 243 poslední turnaj VychLeas duel v roce 2005 vyhrál. Michal Loučka byl dvě hry na druhém místě. Ve čtvrté hře ho 230 bodů nakrátko dostalo do vedení, ovšem 206 v páté rundě ho opět vrátilo ke stříbru. Poprvé letos jsem si užil taky já. Tradičně rozzuřen jsem začal první hru třema nedohodama, po druhé hře jsem byl až ve třetí desítce, ovšem tři dvoustovky mne nakonec dostaly na třetí místo. Výborně Zdeňku. Takže trojice točenářů, která to tentokrát rovinářům natřela. Gurda vyhrál tak tak, vidíte, že už ho nohy nenesou. Pavel Koráb, který po třech rundách vedl s náskokem 55 bodů před druhým se nakonec musel spokojit se čtvrtým místem. Na pátém místě skončila, a to je pro ni velký svátek, Petra Prášková. To co umí při tréninku se jí konečně podařilo prodat i při turnaji. Takže ve společnosti tří mistryň ČR je to náramná sláva. Na obrázku je vedle Petry Dana Hanušová, trpaslíček Dáša Šimková, Líba Lišková a Štěpánka Štelcigová. Dana byla vedle Petry nejen na snímku, ale i ve výsledkové listině. Mezi ně se na šesté, pro něho velice důležité místo, nacpal Pavol Dolog. Osmé místo jistě nenaplnilo očekávání Jirky Hindráka. Ten přijel vyhrát – to vidíte že mu nevyšlo a taky nám pustit záběry, které pořídil digitální kamerou na turnaji AMF v Lublani. Ovšem on to zřejmě vypálil DVD mechanikou na krajíc tvrdého chleba, takže to nešlo na naší ocelové mechanice přehrát. A to ho zlomilo. Pohovořím i o zlomu Adama Vondráčka. Ten tedy nehrál nic moc. Já ho mám rád, ovšem domnívám se, že dobírat si účastníky turnajů mám v popisu práce. Tentokrát to dopadlo tak, že mi přišel Olda Doležel říct žertovnou příhodu, kterou měl s dalším favoritem, kterému to nevyšlo, Pepou Bešíkem. Já se tomu šíleně zařehtal v okamžiku, kdy se Adam po dalším z nedohodů zoufale otočil k publiku. Říkám mu, Adame, to jsem se nesmál tobě, to by bylo i na mne příliš, to jsem se smál Oldovu vtipu. Ten blbec Olda na to, Adame, přeci bys mu nevěřil. No to byla situace. Velkou hrůzu si zažil i Mirek Sejkora. Po celkem vydařených čtyřech hrách se mu v poslední osud postavil do cesty a několika parohama ho dostal do takové deprese, že hodil 129 bodů. Přesto měl mnohem lepší výsledek, než Tomáš Zářecký a Láďa Schůt kteří obsadili sedmnácté, resp. třicáté třetí místo, takže brali prachy. To je divná spravedlnost. Zbytek papíru musím věnovat celoročnímu pořadí, do kterého se počítalo deset nejlepších výsledků. Po červnovém turnaji suverénně vedoucího Františka (se šesti turnaji skončil na celkovém jedenáctém místě) vystřídala jeho Štěpánka, která měla vítězství jasné už před posledním turnajem. Proto se mohla soustředit i na místní televizi, která ji usilovně filmovala. Další místa a tím i hodnotné ceny si rozebrali další hráči díky své výborné hře. Takže druhý skončil sedm bodů za Štěpánkou Gurda. Dalších dvanáct bodů zpět skončil Pavol Dolog dvanáct bodů před Pavlem Korábem. Za nejlepší nához roku, 278 bodů brala Dáša Šimková 3 058,- Kč. Na první turnaj dalšího ročníku s pozměněným odměňováním a zmenšeným počtem účastníků (turnaj se o hodinu zkrátí) je zatím přihlášeno 24 hráčů, takže se na ně, případně na další 4. ledna těší Zdeněk Barvínek.