11. března 2020|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

CBT cup, 3. turnaj

Když je člověku nejhůř, odhalí v sobě netušené rezervy. Týká se to důchodce Viktora, kterého jeho osobní manželka poslala před turnajem nakoupit zásoby chleba, a jemu pak chybělo 20,- Kč na zaplacení startovného. Věděl jsem, že se jedná o charakterního důchodce, takže jsem ho nechal hrát na dluh. No a jak jsem se zmínil, tato nouze ho vybičovala (jinak je docela levej), že turnaj vyhrál. Hůř, než Viktorovi bylo mě, neboť poměrně rychle klekla dráha číslo jedna, takže jsem začal improvizovat. Naštěstí mé startovní pole je z výborného lidského materiálu, takže vždycky, když přijdu s nějakou blbostí, tak se hráči diví, ale neprotestují (on taky protest u mě stojí 200,- Kč). Odehrála se kvalifikace, místo semifinále si každý hodil jednu hru jen tak, to aby si hráči za ty prachy užili, a pak všichni hráli finále. Až teď mi došlo, proč vedle Viktora stojí, coby vítězka kategorie žen, Libuška. Ta si s sebou nevzala peněženku, takže na tom byla skoro jako Viktor, jen s tím rozdílem, že s sebou měla svého Tomíka, který, když už jako hráč selhal, měl u sebe peníze. V úslužném úklonu na první fotce jsou druzí v pořadí, žena Jana a muž Pavel. V podivné výsledkové listině se mezi tyto čtyři dostal Pupík Vávra a Franta Staněk. Pupík z toho měl nic, neboť třetího muže neodměňuji, Franta se dostal na fotku i k ceně prostřednictvím tomboly, kterou jsem zřídil za účelem zhojení ran. Neodměňuji ani nejvyšší náhozy, protože jsem lakotný, měli je Viktor (288) a Líba (276), ta se z toho, podle mě, doteď nesebrala. Účast v elitní osmičce si zasloužil Sláva Šilar, který přinesl soupeřům čokoládové občerstvení a taky Mirek Sejkora. Tomu jsem ze všech sil nepřál, mám na mysli vítězství v tombole. Okolo té se pořád ometal, já místo dvou cen losoval tři, a tu poslední vyhrál Míra. Na druhé fotce je Jarda Horák, který bral cenu za 17. místo, tak zní propozice, a k těm dvěma tombolářům přibyl nebohý Jindra Vodehnal, který fakt hrál blbě. Za Petrem Musilem, který skončil devátý, je Květa Hermanová, vítězka kvalifikace. Je jasné, že nestačí psychicky ani fyzicky, to jsem zvědav, co s tím bude dělat. Cenu dostala i Maruš, která skončila jedenáctá. Řekl jsem jí vtip, jak jí volali z urologie, ale nevím, jestli to dostatečně ocenila. Mluvit o smůle může Eva Appel, její výkonnost stoupala, nejvíc hodila ve druhé finálové hře, čili hrát se dál… Navíc skončila až za Jirkou Javůrkem, a to na stejný výsledek, prohrát s Jirkou na stejný výsledek, to by naštvalo každého. O dva body za naštvanou dvojicí skončil Tomík, ten ale zářil nad výkonem své Libušky, navíc si večer užil do syta, s kolegou nadporučíkem (já byl fakt u hasičů nadporučík) vzpomínal na aktivní službu, což bylo milé. Jindru jsem už bral a o Michalovi se bojím psát. Ten hrál fakt jak žebráček, i když měl jednu špičkovou hru. Byla to ta, která se nikam nedávala, dobrý, ne? Jarda Horák (vlevo na druhé fotce) na sebe může být pyšný, Petr Matějka ale ne. Ten odmítl dát na dráze výpověď, aby mohl přijít na turnaj za měsíc, takže jsem ho došikanoval na osmnácté místo, ale mohl jsem ho potrestat víc. Na tom místě totiž porazil desátého a dvanáctého z kvalifikace, což má svou cenu. No, když vidím, že Jana hodila ve finále 118 a Jirka 111, nedalo mě to a vypátral jsem, že Tomík hodil 117, stejně jako ukecaná Maruš a Petr Matějka, svou dominanci a 111 Jirka podtrhl výkonem 113. Na závěr to nejdůležitější, příští turnaj se má hrát v pondělí velikonoční, Radava má zavřeno, takže musíme hrát o týden dřív, 6. dubna. ZB.