15. května 2019|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

CBT cup, 5. turnaj

Je mnoho způsobů, jak dojít ke slávě, ...

Je mnoho způsobů, jak dojít ke slávě, ne všechny jsou úplně výhodné. Proslavit se chtěla Jana Fuchsová, která se pokusila vyrovnat rekord v počtu parohů na hru. Ten drží, počtem osm, Pavel Koráb a Jana Nováková. Shora uvedená Jana se zastavila na sedmi a na výkonu, ze kterého byla otrávená jako Malajský šíp. Jelikož to bylo v semifinále, nebylo jí nic platné skvělé umístění z kvalifikace, skončila na posledním místě. V semifinálovém play-off podlehla Mirkovi Sejkorovi, který kvalifikaci hrál ještě hůř, než Jana, nakonec však skončil na krásném šestém místě. Kvůli tomu, že je citlivý, skonči předposlední Petr Matějka. V semifinále podlehl Marii Bartošové, která po mně chtěla, aby proti ní hrál někdo úplně neschopný. Co měl chudák, v kvalifikaci poslední, dělat. Kousek před Petrem se umístil Jaromír Horák, který nechal postoupit Michala Prekopa, zalekl se toho, že Michal byl po kvalifikaci v kategorii „jelita“ na druhém místě. Po Michalově první hře ve finále to vypadalo na moudré rozhodnutí, tu druhou ale Michal zmastil, takže skončil sedmý. Mezi trojici kvalifikačních chudáků se počítala i Dana Tomášková, v semifinále sice neuspěla, ale celkově skončila těsně za Michalem Štěchem a to je úspěch. Michal si málem sáhl na cenu, skončil mezi těmi, kteří nepostoupili do finále, na druhém místě, to první patřilo chytře hrajícího Mírku Knapa. Ten hrál v play-off proti mému asistentovi a to bylo předem prakticky beznadějné. Lze to poznat z první fotky, na které je míra obklopen Frantou Staňkem (v kvalifikaci i celkově dvanáctým) a mým asistentem. Ti po vyrovnaném boji získali dvě ceny v tombole. Tu pořádám proto, aby si něco odnesli i ti, co si jinak nic neodnesou. Asistent nezopakoval skvělý výkon z kvalifikace a prdnul dokonce i s Jindrou Vodehnalem. To není nic proti Jindrovi, ten totiž před týdnem odložil berle, takže patnácté místo, kousek za Pupíkem (pátý v kvalifikaci a druhý nejlepší v semifinále) je úžasné. Slávu Šilara lze pochválit za vyrovnanost, jeho osm her se vešlo do rozdílu 28 bodů (já bych ho chválil i za třinácté místo). Jestli se vám zdá, že 28 bodů je velký rozptyl, v devítkové hře je to trochu jinačí. Deset hráčů mělo rozdíl větší než 100, králem byl čtvrtý v celkovém pořadí. Tím je Franta Brokeš, který měl mezi první a třetí hrou v kvalifikaci rozdíl 141 bodů. Na chvostu elity vidíte Láďu Schůta. Ten byl v kvalifikaci čtvrtý a v play-off měl třetí nejlepší výkon. Pak mu asi, díky věku asi, došly síly. Proč došly síly Mírovi Knapovi mladšímu nevím, vzhledem k věku mu spíš došly zkušenosti. Po suverénním výkonu v play-off skončil až za důchodcem Viktorem, který se po třetím místě v kvalifikaci už nechytal. Milan Brokeš (8.) a Pavol Dolog (3.) byli jedinými hráči, jejichž všechny hry byly nad 200 bodů, Milan byl navíc jediným, kdo hodil 300. O Marii Bartošové jsem se již zmiňoval, na druhé fotce ji vidíte se sousedem z okresu Svitavy, Pavlem Nádvorníkem. Maruš byla pátá a první mezi ženami, kategorii mužů i všech, to by při čtení mého komentáře napadlo každého, vyhrál Pavel. O jedenáct bodů porazil Petra Tomáška, který skončil na druhém místě, ovšem jeho průměr 230,13 byl nejlepší. Nezjišťujte, co si za to koupí, spíš si zjistěte, jak se od června mění propozice. Není to nic dramatického, takže čekám, že nás bude víc než patnáct. ZB