Posuďte sami, při čtvrtém hracím dnu Esab 3. ligy, stejně jako při devíti dalších hracích dnech, se hrají čtyři zápasy. Fanda při nich hodil dvakrát 159 a pak 160 a 162. To mu fakt stačilo hodil jednou, započítat to čtyřikrát a mohl něco užitečného udělat doma. Na tu bídu kterou Fanda, ale i jeho spoluhráči hráli (výjimkou byl usměvavý Standa Zeman, ten měl průměr přes 180 bodů), jsou čtyři vítězství zbytečně moc. Však ve dvou zápasech měla parta, na snímku zleva Fanda, Standa a Fanda, dost namále. Lahváči, tak si říkají, jsou první s náskokem šesti bodů před Maxíky. Ti se posílili tím, že vyhodili Rosťu Učíka, za kterého vzali Jardu Chaloupku. V tomto hracím dnu mi navíc dali na starost Zdenu Klapalovou. Pilně jsem ji napájel vínem, jednalo se o Rulandské šedé, takže si ani nevšimla že se hraje a ona nehraje. Byly z toho, stejně jako u Lahváčů čtyři výhry a druhé místo s náskokem osmi bodu před třetím družstvem, kterým je Pemi. Tento kolektiv dal zpočátku ke školákům Honzovi a Lukášovi do sestavy Rosťu Učíka. První zápas vyšel. Když ovšem ve druhém Lukáš spojil patery parohy, což mu dalo výkon 97 bodů, nahradil ho Miloš Reichl. V derby proti Maxíkům to nebylo nic platné, ovšem v posledním utkání proti Esabu Pemi se štěstím vyhráli o šest bodů. Rozdíl deset bodů a méně byl v pěti zápasech. Tento byl druhý nejtěsnější. Čtyři družstva mají dvaadvacet bodů. Nejlepší skóre z nich má STS Chvojkovice-Brod, což jim zaručuje čtvrtou příčku. Tato parta mladých sportovců je zárukou, že v jejich utkáních lze čekat naprosto cokoliv. Tentokrát to byla kupa smůly, jedna výhra a dvě porážky o dvacet a deset bodů, nic moc. Mít třetí nejlepší průměr a vytěžit 25% možných bodů není známkou štěstí. Na pátém místě je Esab „B“, který měl smůly ještě víc. V tomto hracím dnu vyhrál rovněž jen jednou, těsné porážky měl taky dvě, ovšem ty byly o bodů deset a šest. Výsledkem tohoto stylu hry jsou dva body a druhý nejvyšší průměr. Jinší sekáči jsou hráči CZ Loko. Průměr měli sice až sedmý, ovšem body získali čtyři. Nejukázněnějším hráčem byl od začátku Ervín Malý. Měl průměr ze všech svých her rovných 100 bodů. S takovým číslem se statistikům krásně pracuje. Ve druhé části hracího dne se mu v kázni přiblížil Honza Štancl. Bylo to od té doby, co na hernu přišla jeho manželka. Málo platné, taková návštěva má pro chudáka ředitele turnaje své výhody. Na sedmém místě skončili Hasiči. Jejich hráč Jirka Kantorek (v turnaji v kulečníku, který také pořádám, s ním mám bilanci 2:0) měl výkonem 214 bodů nejvyšší nához dne, za což dostalo finanční odměnu a mohl se vyfotit s nejlepší ženou dne (bestie byla až druhá) Drážou Morávkovou. Hasiči vyhráli třikrát. Pokud splní svůj pokus, podplatit mne karetním stolkem který sháním, neumím si představit, že by ještě něco prohráli. I když při pohledu na některé hody Hasičů to bude fuška. Na osmém místě je družstvo S6. Poté, co se zbavili Zdenka Jansy, jsem čekal, že budou první. Opak je téměř pravdou. Tento hrací den pro ně nebyl nejhorší. Na tu bídu co hráli, vyhráli dvakrát a na seznamu svých úspěchů je i jejich porážka od Maxíků rozdílem pěti bodů. I když, on to zas takový úspěch není. Na devátém místě je TTC. Proti normálu měli méně nápojů, což se mělo odrazit v tom, že by měli více bodů. Body získali jen dva, o druhé dva body přišli porážkou o deset bodů v zápase proti Hasičům. Na posledním místě jsou novelizovaní Kmotři. Dva plešatí (moc se mi pletou) pucovali vlasatého Lukáše Vaňka, proč hraje tak málo. Bylo krásné, jak jim vysvětloval, že za 180 v první hře nemůže, až v dalších hrách že hrál to, co umí. No, pokud je to baví a směřují do čtvrté ligy, tak tam jim nebude špatně. A tím se s Vámi na rok loučí Váš Z. B