To bylo sólo Jardy Klapala, které vedlo k nejvyššímu náhozu dne. Ten měl hodnotu 265 bodů a aby toho nebylo málo, tak mezi děvčaty měla nejvíc Jardova kolegyně z družstva Dráža Morávková. Ta na titul potřebovala porazit Helenu Simonovou z S6, na což Dráže stačilo 144 bodů. Aby bylo jasno kdo je kdo, tak Jarda je ten s furiantsky danou čepicí (česky ten, co vypadá jak, no já to radši ani nenapíšu). Po desátém hracím dni jsou Maxíci jediným týmem, který může byť jen teoreticky ohrozit vedoucí pozici Lahváčů. Lahváči, kteří stále mění sestavu a styl, vyhráli tři utkání ze čtyř, z toho jedno o čtyři body. Nejlepší z nich byl skromný poloprofesionál Fanda Mrkos, který zastínil své dva slavnější kolegy. Že by se před ně dostali Maxíci si moc nemyslím a to ani kdyby se jim podařilo zopakovat koncert, který předvedli tentokrát. Nejvyšší nához jednotlivců měl již výše zmíněný Jára Klapal, druhý byl v tabulce nejvyšších náhozů Jára Chaloupka a třetí nejvyšší nához měl Jára Morávek. Tabulku nejvyšších náhozů družstev obsadili Maxíci třemi nejvyššími náhozy. Na druhé fotografii jsou zleva Jára, Dráža, Jára a Jára. Za nimi škrtí Járu Zdena. Nic už nezmění třetí místo Pemi. Kluky Reichlovy snad prvně kvalitně doplnil můj syn Lukáš. Že se to lépe táhne ve třech, než když táhnou dva se projevilo šesti body, které Pemi získali. Tuhý boj bude o čtvrté a páté místo. Favoritem v něm je Esab „B“, který má jedinou slabinou a tou je škrabopis Pavla Břízy. Pan inženýr až se naučí psát alespoň z poloviny tak skvěle, jako hraje bowling, tak to bude úspěch. Esab měl pátý nához, šestý nejlepší průměr a Vaška Chlebouna. Ten měl osmý nejvyšší nához jednotlivců. O bod méně a o pět set lepší průměr mají pátí STS Chvojkovice-Brod. Traktoristi se pokusili omladit zajímavým způsobem kolektiv, ale protože v samém začátku omlazovacího procesu hrozilo, že nedohrajeme ani do rána, vrátili se k osvědčené sestavě. V té vyhráli několik červených strajků a šest bodů. Jako by snad ani Jirka Rybka nechyběl. Role měli rozdělené, Honza Kuta překvapil tím že vůbec přišel, Aleš Motyčka že točil a Vlasta Kopecký mával praporem. Lepší část horší půlky tabulky je našlapaná. Na šestém místě jsou Hasiči, kteří všechno rupli. Mohlo to být tím, že dva své hráče prodávají do TTC a ti dva (mistr SR v požárním sportu Hájek a mistr sportu Kantorek) už zápasy sabotovali. No a zbývající hasiči (Dočkal je hospodský a kluci Severovi prodávají dlaždičky a nábytek), konkrétně Singer, na všechno nestačí. O bod méně mají sedmí TTC a osmí S6. U TTC to už moc nebaví Pavla Kodytka (byl nejlepším v týmu). Ondru Čopiana to baví trochu (měl devátý a desátý nejvyšší nához) a nejvíc to baví Štefana Čopiana. Škoda, že už je tak stár. Takhle S6 vedený Lubošem Markem (v práci i po ní) se na table tenisty dotáhl. Tento tým nehraje špatně, což je dáno hlavně tím, že se může opřít v bufetu o slečnu Helenu a na dráze o hráče z Hylvát. Z Hylvát je řada skvělých hráčů, např. já a nebo Ervín Malý s družstva CZ Loko. Tento tým aspiruje na titul Miss sympatie, vadí jen, že jsou to samí hoši. K maximálním výkonům je nedožene ani strašení Karlem Šamšulou (ten je taky z Hylvát). Desátí jsou Kmotři. Z těch jsem na rozpacích. Minule nepřišli, za což se strašně omlouvali, tentokrát přišli dva a to to ti, kteří se do příštího ročníku nechystají. Bylo to bez bodu i když Matěj Svoboda hrál jak z partesu a jeho tatínek vyhrál v tombole dvě lahvičky. Jak to celé dopadne uvidíme za měsíc. Do té doby se s Vámi loučí Zdeněk Barvínek, ředitel v.r..