10. února 2010|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Esab 3. liga, 8. turnaj

Úplatky jsem čekal už dávno

Úplatky jsem čekal už dávno, cena mě však zarazila. Zaslechl jsem Davida Kameníka, hráče druhého týmu ligy, Hasičů, jak říká spoluhráči Tomáši Severovi, že ho chtěli Japonci (HoďHóTam) podplatit. Na Tomášovu otázku, kolik mu nabídli odpověděl, že nic. V této lize na blbce nenarazíš. Hasiči se díky zisku čtyř bodů na čtvrtý nejhorší průměr (Tomáš se musí příště víc snažit) dostali na druhé místo tabulky. Z prvního. Se stejným počtem bodů vede STS Chvojkovice-Brod. Šest bodů je slušný zisk, dva byly za nejtěsnější vítězství dne. K úspěchům je třeba přičíst i dvě lahve bílého, které hráči v průběhu hracího dne vypili. Nejlepší byl (přeberte si to sami) Aleš Motyčka. Šest bodů získal i Pepa Hoblík A, což lze při pátém nejlepším průměru považovat za štěstí. Praporem mávali Lojza a Bill, s Vláďou mávala chřipka. Nejlepším hráčem ligy je Lojza na pátém místě. Má totiž v první desítce hráčů nejlepší nejhorší nához. To jen aby viděl, že oceňuji, že mi včera dal peníze. Na čtvrtém místě je Esab B (na prvním snímku jsou všechny týmy Esabu) po neuvěřitelném zisku šesti bodů. Copak ty body, ty mohou přijít i náhodou, ovšem já žasnu nad nejvyšším průměrem družstva. To je bomba. Esab C je pátý a nejhorší průměr má díky houbařské vášni Jardy Jindry (neúčast na jednom hracím dnu). Céčkaři se vyznamenali nejvyšším náhozem. Za to jsou na fotce mezi ostatními deseti týmy zvýrazněni. Stojí v levém dolním rohu vpravo nad zeleným keřem. Zleva je Viktor, Petr a napravo ten v červeném je Jarda Jindra (pokud to není kabina náklaďáku). Esab jsem vyfotil proto, že to vypadalo, že se hrály jejich podnikové přebory. V družstvech mají čtyři nejvyšší náhozy a dva nejvyšší průměry. Japonci, tedy HoďHóTam, jsou šestí. Čtyři body, z toho dva proti podplacenému Davidovi, nevím. Určitě vyhráli počet frťanů za červené strajky. Vyznamenali se i nejnižším výkonem dne. Nad hesly, které píší do sešitu kokotníku jsem se otřásal odporem. Nejslabším Esabákem ligy je Hřbitov Vamberk. Ne, že by kluci hráli špatně, neměli nejhorší průměr, ale jak s nimi není Kačka Jiskrová, jsou jako utržení od řetězu. Mirek Olšavský, známý interpret slovenských písní, to uhlídat nestačí. Podle mě by potřebovali vyměnit Lukáše Párala (měl průměr 181,33) za někoho mnohem lepšího a zase by to šlo. Čtyři body vybojovali Morávkovi řezníci. Tedy měli prd, jen kupu parohů, než přišel Lukáš, jejich vůdce. Po úrazu měl několikaměsíční pauzu, přišel se zatím jen kouknout a kluci mu udělali radost. Což jsem byl rád i já. Jejich radost mohla být i větší, ovšem o dva body přišli na výkon 570, což byl nejvyšší výkon poraženého týmu. Devátí jsou borci z S6. Získali jen dva body, navíc za výkon 490 bodů, což byl nejnižší nához, za který se bralo. Pochválit v družstvu můžu jenom Helu Simonovou, která byl nejlepší ženou dne. Proto je na druhém snímku, společnost jí dělá houbař. Tak ať si dá, alespoň tedy v lese, pozor. Veliká smůla způsobila, že bez bodu tentokrát skončili hráči týmu TTC „A“. Hrací den měli skvěle rozjetý. Myslím jak přišli a jak pěkně stáli, než se začalo hrát. Pak ale zjistili, že jsou jen dva. Třetí přiběhl až ve druhém frejmu, takže v prvním měl nulu. Jednalo se o Štefana Čopiana, který byl i s tou nulou nejlepším hráčem týmu. Z toho se už tým nevzpamatoval přesto, že se vzpamatovával ze všech sil. Z tabulky je vidět, že to bude napínavé vepředu i vzadu. Do konce zbývají ještě tři hrací dny, což je dvacet čtyři bodů a cca 120 červených strajků. Na něž se s Vámi těší Zdeněk Barvínek.