10. února 2019|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 2. turnaj

​Tak a je to tady, zájem o bowling stoupá.

Tak a je to tady, zájem o bowling stoupá. Je pravda, že byly doby, že na Generali cup chodilo i čtyřicet zájemců, ale měl jsem radost i ze čtyřiadvaceti přihlášených. Ještě větší radost jsem měl z těch šestnácti, co nakonec i přišli, nakonec jsem měl trochu radost i z těch, co se omluvili. Těm, co přišli, jsem se věnoval s velkou péčí (doma jsem zapomněl Knihu slávy, což na velkou péči nevypadá), ale co je to proti prvním obrázku. Na ten jsem si chystal dva Petry, pak jsem zjistil, že stejně jako jeden z nich hodila i Jana Nováková, tak jsem je vyfotil všechny tři. Žádal jsem je o zkroušený výraz, odpovídající jejich umístění, to se ale povedlo je Petru Matějkovi. Druhý Petr s Janou nepochopili, která bije, takže se nadšeně smáli. Takový materiál mi chodí na turnaje. Velký souboj svedli Tomáš Paukert a Hela Simonová. Tom je ještě nezkušený, takže neúspěchy má za přirozenou součást svého vývoje, u Hely je to horší. Ta už ví, že je kvalitní hráčka a s tím, že je ve spodní polovině tabulky počítá jako s velkou křivdou. Přitom trenéra má jedna báseň. Navíc Tomáše porazila, a že prohrála s Jirkou Javůrkem, není žádná hanba. Jirka si na úspěchy pořídil nové oči, až se s nimi naučí koukat, tak bude k neudržení. Poměrně zbytečně utrácel za startovné Roman Kalous. Třikrát hodil 147, kdyby si požádal o slevu a hrál jednu hru, kterou bychom vynásobili, mohl ušetřit. Nejlepším hráčem, který se nedostal do finále, byl Pavel Petráček. Mohl hrát mnohem líp, ale soustředil se na vedení favorita celé akce. Tím byla Lucie Králová, která si ke každé hře připočítávala 90 bodů. Který magor jí to mohl dát, by mě zajímalo. Ale zpět ode mne k závodníkům. Lucie by měla mít přezdívku „zabiják“ a to ještě pár měsíců. Má našlápnuto na rekord, který roky drží Anička Brokešová. Ta měla bídný průměr, ale rychle se naučila hrát. Než si průměr pro tento turnaj „pokazila“, vyhrála čtyřikrát za sebou. Lucie v lednu skončila na druhém místě, za Lubošem Markem a před Květou Hermanovou. Teď si tato trojice jen vylepšila místa, takže Luboš se zařadil za obě ženy. Škodný nebyl, v poslední hře okradl Pavla Nádvorníka o nejvyšší nához žen. Že se napakovala Lucie, která byla logicky i nejlepší ženou, je také jasné. Urputně bojující Franta Staněk, byl o bod za Lubošem. Nedal na řeči, že to stejně nemá cenu, že na zabijáka nemá, udělal si aspoň trochu radost z průměru, který měl ze všech nejlepší. Jak na startu, tak i v cíli. I od stříbra jen kousek skončil Vašek Martinec, který se na tento turnaj připravoval speciálně v zahraničí. Někdy prý i tak, že šel spát už o půl šesté. Já vlastně nevím, jestli myslel v 17:30, nebo v 5:30. Dokonalých pravidel (vymyslel jsem je já) využil Jarda Horák. Klidně si dovolil zahájit výkonem 105, který se mu škrtal a nakonec skončil na šestém místě. Porazil takové kapacity, jako Pavel Nádvorní (s nízkými ponožkami) a dokonce i mého asistenta, Vlastíka Fuchsu. Toho jsem, místo asistentského platu, vylosoval v tombole. Vzal si poukázku na útratu za 100,- stejně jako Luboš Marek. Třetí vylosovanou byla Lucie, ta si vzala hodnotnou knihu, kterou jsem jí podepsal. To je k únoru všechno, k březnu hlavně to, že se nehraje den po Orso lize, ale den po Fortell lize, čili o týden později, než obvykle, to z vážných důvodů. A tím se s Vámi loučí ZB