10. června 2019|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 6. turnaj

Libchavy, vesnička poblíž Ústí ...

Libchavy, vesnička poblíž Ústí, musí být samý keř. Květnový turnaj vyhrál její občan Petr Matějka. V červnu se spokojil se třetím místem, ovšem před něho se zákeřně nasáčkovali další dva Libchaváci. Blbé to bylo od Vaška Martince, jako by mu nestačilo, že měl tři turnaje za sebou nejlepší průměr. Já vím, za to si nic nekoupí, ale sláva je to převeliká, nicméně zákeřné to bylo tak, že na to stačil i menší keř. To, co předvedl Petr Síč, bylo mnohem, mnohem horší. Za celá svůj život odehrál čtyři hry, kolem sebe koukal, jako by mu uletěly včely a pak průměrem 156,3 celý turnaj vyhrál. Ten musel vylézt zpoza keře velkého jako kráva. Jestli si hošánci myslí, že si budou z mých turnajů děla přebory Libchav, tak to mně půjdou pěkně na nervy. Vidíte je na první fotce, na které jim to (hlavně Vaškovi) fakt sluší. Aby toho nebylo málo, následovali další cizáci. Z prvního po třetí hře na konečném čtvrtém místě skončil nejvzdálenější hráč turnaje, Pavel Nádvorník. Dělal šlechtice, když viděl, že ho na bramborové místo poslední hrou odsunul Petr Matějka, tak mu to přál. Sedm bodů za Pavlem, a to je další tragédie, je další Libchavák, Tomáš Čada. Tím úspěchy této vsi končí, patnácté místo Koloucha se dá za úspěch považovat jen v interpretaci, že republika má deset milionů obyvatel a Kolouch je patnáctý. Tři body za Tomášem Čadou skončil mladičký Jirka Havlík. Ten je z Dobrouče, to je skoro jako Libchavy a bod za Jirkou je první slušný člověk (slušný = z Ústí) náš mistr Evropy elektrikářů, Petr Eliáš. Mezi Petrem, který hrál nadprůměrně, a dalším slušným člověkem, je Luboš Marek. To je inženýr a navíc městský člověk. Je z Brandýsa nad Orlicí. Brandýs má míň obyvatel, než Dobrouč a dokonce i Libchavy, ale je to město. Luboš na mě před turnajem křičel, protože jsem z něho udělal lepšího hráče než je. Proto skončil před slušným člověkem Vlastíkem Fuchsou. Vlastík za své deváté místo dostal odměnu, Luboš prd. Hned za Vlastíkem je Annabel Brokešová z Litomyšle. Oba jsou na druhém obrázku, Vlastík coby nejlepší hráč, který se nedostal do finále a Annabel za titul nejlepší ženy. Byla taky nejlepším hráčem z Litomyšle. Nejlepší ženou se stala proto, že o bod porazila Helu Simeonovou, která přijela z České Třebové. Hela šla na nervy Vlastíkovi, mému asistentu. Nastoupili do hry se stejným bonusem, 24 bodů na hru. V první hře klepla Vlastíka o bod a ve druhé o další dva. Potom se tradičně rozzuřila, jen proto, že nezvládla mé rady jak hrát, aby jí nepadaly parohy. Já jí a Květě Hermanové (té jsem dlužil nanuka za pozornost) nalil kapku a Hela se přiznala, že ji nemůže udržet, jak se vzteky klepe. Proto si ji Vlastík na konci namazal na chleba (Simeonovou) i když ona rozdrtila další vyrovnanou dvojici. Michal Barna (teď slušný člověk, ale pochází někde z Králík) byl o bod před dalším pochybným závodníkem (Vamberk). Tím byl Jarda Horák, který porážky snáší dobře, takže má šanci být oblíbeným soupeřem. No a zbývá trojice za Romanem Kolouchem. Květa (Dlouhá Třebová), o níž jsem se v souvislosti s alkoholem už zmínil, skončila obklopena dvěma hráči s nejhorší startovní pozicí. Milan Brokeš, s bonusem 4 na hru, skončil šestnáctý, vedle malého bonusu měl na starosti dceru, a tak se má na co vymluvit. No a Franta Staněk měl ke každé hře jen tři body, to se fakt nedá. Navíc toho na tomto turnaji nahrabal dost, tak snad zas příště. Jo a ještě, taky je to slušný člověk.