Já teda za kometu bezkonkurenčně považuji Máru Janušku. Považte sami, první hra 190, druhá 116, třetí 222, čtvrtá 166, pátá 243 a šestá 181. Nejvíc byla slyšet ta druhá. Nejdříve se ozývalo zoufalé vytí a po něm následovalo tlumené bušení. To Mára střídavě tloukl koulí a hlavou o podlahu. Když jsem mu vytýkal, že poškozuje hernu, tak tvrdil, že tloukl koulí do tašky a v ní má polystyren, který všechno pohltil. Ten polystyren ze dna tašky vytrhl a strkal mi ho pod nos. Zkrátka zoufalá situace. Nicméně průměr mu to dalo 186,33 a postup do finále je v kapse. To se stalo v první rundě, ze které postoupilo do finále sedm hráčů, z nichž nejlepší byl Honza Zelinka, který měl i nejvyšší nához rundy, 245 bodů. Ve stejném duchu odehrál Honza i finále, které se hrálo po první rundě březnové kvalifikace. Březnová je proto, že se jmenuje po termínu finále. To se bude hrát v březnu, konkrétně 28. února. Stejné to bude i s dubnovým turnajem, ale pak už to bude normálně. Za Honzou skončili se ztrátou 47, resp. 51 bodů domácí borci Rosťa Ondráček a Pavel Koráb. Než jsem zahájil focení, opustili stříbrný i bronzový medailista hernu (ceny si stihli přebrat), takže na snímku je sám nejlepší Honza Zelinka. Brambory si tentokrát vezl Jarda Gurovič do Broumova. Ovšem nevyšel zkrátka, protože vedle toho že byl vylosován mezi osmi šťastlivci, kteří se stali majiteli lahve vína z Modrého sklepa Nový Šaldorf, bral i 516,- Kč za nejvyšší nához únorového turnaje. Vyfotil jsem ho s Danou Hanušovou, která byla už zase nejlepší ženou turnaje. To v příštím turnaji zřejmě neobhájí, protože je osmnáctá, čili museli by nepřijít opět dva finalisté, aby mohla finále hrát ona. Za to, že Dana ve finále porazila Štěpánku ovšem může hlavně František Štelcigů. Sice si vzpomněl, že když rozčílí Štěpánku, tak ta hraje jako z partesu, ale udělal to pozdě. Štěpánka se přiznala, že vždycky Fandovi vynadá a pak je jí to líto, ale na její výkon to prý fakt působí kladně. Díky neúčasti Karla Hladíka a Romana Pešla si finále zahráli Michal Loučka, který skončil v kvalifikaci sedmnáctý a Mirek Sejkora na osmnáctém místě. Michal si zřejmě toto místo oblíbil, protože je sedmnáctý i na březen, takže je zvědav, kdo odpadne a uvolní mu místo. Velkou radost mi udělal nováček turnajů Standa Zeman. Byl na dráze s Jardou Gurovičem. Propadl panice, že to bude nářez a že si zruší mejlovou adresu, protože si z něho budu dělat ve zprávě blázna. Pak otočil, že ten Gurda, to je hra jedna báseň a napsal se do obsazovačky na další měsíc. Ve čtvrté hře se přivedl do těžké euforie, to když vedl v osmém frejmu nad Jardou o třicet bodů a dožadoval se kořalky za to, že Jardu porazí. Tak jsem mu ji slíbil s tím, že ale Gurda může dostrajkovat a ještě to vyhrát. To že mi prej koupí kořalku on. Je to frajer, koupil Johnyho Chodce, byla to bašta. Vydrž Stando.

Třetí runda se zdála být nejslabší. Do páté hry to vypadalo, že postoupí restartující Jirka Hindrák, s ním mjr. Pavol Dolog ze skvělého BC Oftis Ústí nad Orlicí a Eva Kincová. Nakonec to nebyla Eva, která hrála ten den druhý turnaj a pokazila poslední hry. Místo ní však si vybojovali postup Mirek Sejkora, Karel Němec a můj synoveček Alešek. Do příštího turnaje se už nevešli finalista Michal Sudolský, Karel Němec ani náš Aleš, který má hrát za nejvyšší nához rundy turnaj zadarmo. Prosím o včasné ohlášení případné neúčasti těch, kteří jsou přihlášeni a nepřijedou. Pokud by měli hrát všichni, nemůžu nechat nehrát Aleše ani nemůžu hnát Michala z Olomouce a Karla ze Svitav jen kvůli dvěma finálovým hrám. Zkusil bych s cca šesti až osmi hráči odehrát nultou rundu někdy kolem poledne a uvolnit tak místa dalším. Ale to s Vámi budu řešit za tři týdny. Zatím ahoj ZB.