6. ledna 2010|Turnaje kat. C|Poruba Jan

Skarabeus, 26. turnaj

Luboš Markl jako jediný klaďák.

Po více než měsíci se hrálo další kolo turnaje Skarabeus. I přes tak dlouhou pauzu, během níž se stačil změnit i letopočet, se našli tací, kteří na tento turnaj nezapomněli a přišli si zahrát. Na drahách se dokonce objevili dva Skarabeoví prvňáci.
Už po úvodním kole turnaje byl Luboš Markl jedním z pouhých pěti hráčů, kteří dokázali získat kladné body. Narozdíl od všech ostatních dokázal jít po této cestě až do konce turnaje. Když se po druhé hře „nastěhoval“ na dráhu nejvíce vlevo, nechtěl věřit, že by tam už zůstal. A právě to se stalo. Tato „séparé“ dráha mu evidentně svědčila. Nejvíce se to projevilo v Lubošově poslední hře. Než k ní nastoupil, patřilo mu první místo s náskokem pouhých šesti bodů. Jenže pak Luboš dokázal hodit salámových 202, čímž získal dostatečný náskok a s přehledem zvítězil.
Na druhé místo turnaje dosáhl Michael Ošlejšek. A hned při svém premiérovém startu. Tomu říkám nástup! Jeho cesta na druhou příčku ovšem nevedla přímo. Vzal to oklikou až přes třináctou pozici. To ho možná vyděsilo natolik, že tento propad zcela vymazal hned v následující hře (195) a postoupil na páté místo. Pak couvl o jednu pozici dozadu, aby mohl v závěru předvést skok přes čtyři místa vpřed (díky náhozu 191) na celkově druhou příčku.
Podobnou zkušenost s prvním startem udělal Petr Doleček. Podařilo se mu umístit na třetí pozici. Přitom to tak zezačátku vůbec nevypadalo. Naopak. Po první hře Petr klesl dokonce až na poslední místo. Jenže i potom přešlapoval na chvostu startovního pole, když se postupně zlepšil jen na 17. a pak na 15. místo. Přesto se dokázal „vyhrabat“ z bodového propadu. Zejména čtvrtá hra 201, za kterou bral salám, mu pomohla se vyšvihnout z patnácté až na čtvrtou příčku. Závěrečných 172 ho pak posunulo ještě o jednu pozici výš.
Stejně jako minule se na bramborové pozici objevil Alois Tacl. Ovšem s úplně odlišným bodovým ziskem. Zatímco na listopadovém kole si čtvrté místo vysloužil za 89 bodů (teď by za to bral druhé místo), v lednu to bylo pouhých jednatřicet bodů. Základ jeho (ne)úspěchu určitě tvoří třiadvacetibodový propad v úvodu turnaje. Z toho se pak dostal ve třech následujících hrách, po nichž figuroval na druhé pozici a mohl se pyšnit vlastnictvím salámu. Závěrečná hra mu však úplně nevyšla a pár bodů ztratil.
S počtem bodů „okolo bodu mrazu“ se potýkal Jiří Vojíř. Hrál tak šikovně, že výsledkem jeho snažení ve čtyřech hrách byla nula. S tímto čistým štítem nastoupil k poslední hře, ve které podal svůj nejlepší výkon a připsal si rozhodujících 29 bodů. Díky tomu Jirka skončil na pátém místě.