2. března 2017|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Tacl Cup, 2. turnaj

Úžasné bylo všechno,co se týkalo druhého letošního Tacl cupu. Změnil jsem systém hraní, abych přilákal víc účastníků, moc mě nebavilo dělat turnaj pro dvacet hráčů. Na tento turnaj jsem měl patnáct přihlášených. Poslal jsem mail, kde jsem konstatoval, že je na turnaji devět volných míst, ale že bych potřeboval alespoň jednoho, abychom byli po dvou na dráze. Zabralo to, pět hráčů se odhlásilo a pak ještě jeden. Zbývajících devět na turnaj opravdu dorazilo (Franta Staněk tradičně poslední). Já jsem udělal ještě jeden pokus získat alespoň desátého hráče. Naznačil jsem Miloši Valterovi, jestli nechce přihlásit svou dívku, která mu sem chodí oddaně fandit. Nechtěl. Po první hře jsem mu řekl že je nerozumný, bo ona by si za 400,- Kč hodila sedm her a jako jediná by se stala nejlepší ženou turnaje, za což by dostala 200,- Kč. A to není všechno, byla by i na fotce. Za tuto újmu jsem jí radil, ať mu udělá ze života peklo. Vidíte ji na fotce, neboť byla nejlepší ženou i když nehrála. S ní je můj žák Pavel pan Krulich, který byl nejlepší hráč jednočlenné skupiny, která nepostoupila do poslední, finálové hry. O tento úspěch se Pavel bil s Františkem Brokešem. Ten měl smůlu, při losování drah skončil devátý a šel tím pádem hrát na sedmou dráhu sám. Protože první tři hry zmastil, tak tam zůstal až do páté hry, sám samotinký. Pak se vystřídal s Pavlem. Mezi něho a Pavla se nakonec nacpali ještě dva hráči. Můj bratr Jan, který byl dokonce tři hry na třetím místě a Jirka Kužílek, který do lepší poloviny startovního pole nekoukl ani jednou. Startovní pole dělil Franta Staněk, podle zaběhlých zvyklostí před ním byla elita a za ním jelita. Ta jsem zmínil, o Frantovi snad jenom, že pátý byl polovinu turnaje. Rozhodně blíže to měl k jelitům, což je pochopitelné. Nejslabší hráč elity byl Miloš Pupík Vávra, který měl nejvyšší nához a to dokonce hned dvakrát. Měl hodnotu 235 bodů, nebýt dvou stotřicítek, tak by byl k nezastavení. Zastavil ho už Viktor Vodák, který skončil třetí a je na druhé fotce za levicí vítěze. Hrál zákeřným způsobem, držel se čtvrtý a číhal. Miloše porazil o osmnáct bodů, ovšem na dva nejlepší neměl ani náhodou. Stříbrným se stal culící se chrt Miloš Valtera, který vlastně nebyl druhý jen po první hře, to vedl. Na jednu stranu ho lituju, že bude mít ze života peklo, ale na druhou stranu mu to patří. Miloše porazil o 85 bodů, ovšem s vítězem turnaje, kterým se stal Rosťa taky pěkný kvítko Ondráček, prohrál o sto pět. Vyslechl jsem si stesky, že by bylo lepší, kdyby se finále hrálo od nuly, takto že byla první dvě místa jasná už dlouho před koncem turnaje. Bránil jsem se tvrzením, že tak to bylo dřív a nefungovalo to, tak jsem udělal změnu a jsem zvědavý, jak to bude dál. Na březen je přihlášeno devatenáct hráčů, na něž se těším, což je zatím všechno, loučí se s Vámi Zdeněk Barvínek.