10. června 2020|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Tacl cup, 3. turnaj

Není tajemstvím, že nejohroženějším orgánem na některých sportovních akcích (bowlingové nevyjímaje) jsou játra. Sláva Šilar, majitel Choceňské cukrárny, v roli světlonoše, začal ohrožovat zuby. Podruhé za sebou přinesl řadu skvostných zákusků, tentokrát jich bylo osm. Byl to stejný počet, jako počet hráčů, kteří na červnovém turnaji nepostoupili do finále. Tím bylo umístění dortíků jasné, trochu se to zamotalo, že nejlepším hráčem, který se do finále nedostal, byl právě Sláva. Dortíku se vzdal, stejně jako nejlepší (a jediná žena na turnaji) Eva Appeltauerová. Rozhodl jsem se je s těmi dobrotami vyfotit, ale jak vidíte, moc se mi to nepovedlo. Na fotce je vlevo Sláva, vpravo v pozici dravce Eva, no a zákusky jsou v krabici, jejíž víko je vidět. Pro úplnost, jednalo se o tři větrníky, jimž u nás říkáme „kravince“ a pět dalších kusů. Za ty byli vděčni hlavně Vlastík Fuchsa a Jarda Horák. Ti, jako by tušili, tak nechali na pokoji hranici 800 bodů z pěti her, aby to měli jisté. Je pravda, že Jarda první hru přehnal a byl pátý, ale nakonec se nechali v poslední hře porazit i od nejlepší ženy. Ze zbývající čtveřice se ještě jeden zákusku vzdal, ale kdo to byl, jsem neudržel. Mezi jelity byla ještě slavná Libchavská dvojice Kolouch a Pachťa, dále mazaný Máca (ten se zákuskem cpal, to vím určitě) a Jarda Klapka. O deset bodů se do finále dostal naivní Máca, takže si ani nekousl. Radost mu snad udělal fakt, že se finálovou hrou dostal na sedmé místo, když porazil již delší dobu v Ústí bez radosti hrajícího Pavla Konečného. Mezi Pavlem a čtyřmi točaři, kteří se usadili na čele výsledkové listiny se o páté místo rvali dva rovináři. Nešlo tam jen o to páté místo, ale taky o titul nejlepšího leváka (jako že ne „levý jako šavle“, ale házící levou rukou). V tomto souboji vyhrál král Libchav Václav Martinec (dokonce mě nutil, abych mu říkal, že je král), ne proto, že by v poslední hře hrál líp, než Viktor Vodák, ale proto, že Kůža, který bojoval o dvanáct bodů s Václavem, hrál hůř než Pupík, který těch dvanáct bodů vzal Viktorovi. Díky tomu se Pupík může tak šíleně šklebit na fotce vítězů, který to je, snad není třeba upřesňovat. Na druhé místo se po třetí hře dostal veselý Franta Staněk, mezi nimi se šťastně tváří vítěz turnaje, Honza Koráb. Ten oslavoval mocně koncert, který hrál a tak mu na poslední hru moc sil už nezbylo. I s výbuchem v poslední hře měli průměr 209,5 na hru, z toho pohledu bylo té poslední hry škoda. Bez ní by to bylo 218,8. Z toho, co je napsáno lze zjistit, že Kůža skončil na čtvrtém místě, už zjistit nejde, že jeho 267 byl nejvyšší nához turnaje. Další turnaj, v tomto roce teprve pátý, se bude hrát až v srpnu. Vzhledem k velkému zájmu jedenácti hráčů to nepovažuji za škodu, doufám, že se to v srpnu, vzhledem k nedostatku plánovaných turnajů o prázdninách, ještě zvýší. Což je všechno, touto informací se loučí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat, Vám přeje Zdeněk Barvínek.