Hrál zkrátka srpnový VychLeas duel tak, že to s ním nemělo cenu. Z pěti her hrál čtyřikrát přes 200 bodů a jenom po čtvrté hře nebyl na prvním místě, to byl o jeden bod druhý za Pavlem Dologem. Ze startovního pole čtyřiceti šesti hráčů si právě jen Pavol Dolog udržoval podobnou vyrovnanost, nejhůře byl po první hře a to na šestém místě. Nakonec skončil na třetím místě, tři body za Michalem Loučkou, který si zvykl tahat z Ústí neuvěřitelné částky za výborná umístění na našich turnajích. To asi loni odkoukal od bývalého špičkového hráče Jardy Guroviče. Přitom když se díváte na upřímné slovanské tváře těchto čtyř hráčů (Pepa drží v pravé ruce meloun, se kterým se snažil turnaj odehrát a v levici drží hlavu Jardy Guroviče), řekli byste si, že nemohou vyhrát vůbec nic. Přitom hráči, kteří se umístili za nimi vypadají poměrně normálně. Na čtvrtém místě skončil s poměrně velikou ztrátou Jirka Hindrák, který kdysi dokonce reprezentoval naší republiku v Litvě. Po horších časech však už zas začíná prohánět nejlepší (dostavuje se ovoce tréninku s Flavio Cibrou?), čehož důkazem je nejen toto čtvrté místo, ale hlavně 246 bodů, kterými se stal držitelem a příjemcem odměny za nejvyšší nához. Na snímku vpravo vypadá normálně s Líbou Liškovou, která vypadá nenormálně, protože nejen, že byla nejúspěšnější ženou turnaje, ale navíc na hlavu porazila hráče Jaromíra Lišku. Patří mu to, měl nás poslechnout, když jsme mu říkali, ty vole, neber si jí. Jenže to furt bylo, že ji má rád a teď to má, teď se mu řehtá. Bez ohledu na to, že podle písničky „když si náš dědeček babičku bral, babička plakala, dědek se smál“ to má být obráceně. Abych nezapomněl, Jirkovi to sluší v tričku od Becherovky, protože byl prvním hráčem, který si dal za červený strajk Becherovku místo Ferneta. Začíná nová éra. Další normálně vypadající hráč byl pátý, Tomáš Zářecký. To je moc šikovný chlapec. Však taky bydlí v ulici Na Žižkově, což je líheň skvělých hráčů. Já sám tam taky bydlím. Bombou bylo šesté místo Vládi Balcaříka, který tedy není normální ani trošičku, protože co ten už vytrpěl na turnajích, ten snad po tomto úspěchu nebude moci ani spát. Do patnáctého místa se asi nic mimořádného nestalo. Snad jen Štěpánka měla skončit lépe. Patnácté místo obsadil nováček turnaje, fotbalový pracovník s mládeží Vlasta Kopecký (v posledním fotbalovém zápase, který hrál, byl vyloučen za hrubost, nebo za něco takového), který byl po čtvrté hře dokonce na sedmém místě. Bojoval s dalším nováčkem, Alešem Motyčkou, který sice nebyl za nic vyloučen, ale na Vlastu mu nestačily ani dvě dvoustovky. Hned za Alešem byl Ivan Dostál (to je chytrý hráč, spolu s Vláďou Podzimkem, sponzorem turnaje – díky Vláďo, si šli před turnajem jen tak trochu hodit, řezali do toho víc, než dvě hodiny a při turnaji pak nemohli ani chodit) a technicky hrající Roman Souček. Ten svou techniku vyhodnotil, že točí kouli jako popelář popelnici. No vidíte a za ním byl výborně točící hráč, já. Za mnou skončili dva dorostenci a pak Blanka Hanusíková, která si ovšem odvezla cenu od Elektrowordu, která se losovala (stejně jako čtyři lahve vína a osm stokorun) a kterou do turnaje věnoval popelář Roman Souček. Za ní skončil na zajímavém třicátém třetím místě Jarda Rodr. Vyhrál tak mezi hvězdnou pěchotou. Proto je na fotce s Bóďou Zelinkou, zvaným též „retko“, který vyhrál druhou ligu a Ivou Kaplanovou, která za rovných 100 bodů brala čistič WC a Olomoucké syrečky. Za nimi jsou dveře od záchoda. Povedená společnost. Za Jardou se pak umístili už jen nešťastníci, nováčci a děti. Dítě Michal Koráb dokázal hodit i 186 bodů. No a s většinou z nich v září nashle, ZB.