5. srpna 2020|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

9 potěšení, 6. turnaj

Člověk může trénovat jako blázen, (často se i chovat jako blázen), ale jsou věci, které ovlivnit nejdou a které zabrání jasnému vítězství. Příkladem může být můj asistent Vlastík. Kvalifikaci turnaje zvládl skvěle, byl sedmnáctý a na tom místě, prvním za postupujícími do finále, i zůstal. Nebyl škodný, to ne, dostal tři zákusky z Cukrárny v uličce v Chocni, což je nový partner turnaje, ale málo platné, on pomýšlel na celkové vítězství. Důvod, o kterém píšu, je s Vlastíkem na první fotce, jedná se o číšníka Davida, na kterého Vlastík fakt neměl. To se málem týkalo i Jirky Appeltauera, mého oblíbence. Nezlobí, usmívá se a co se mu řekne (při turnaji), tak to udělá. Ten s Vlastíkem prohrál na shodný výkon jen díky horšímu umístění v kvalifikaci. Zákusek nedostal žádný, na rozdíl od Hely, Tomáše a Márie, což je trojice z konce výsledkové listiny. Po dvou zákuscích nedostali za to, že hráli tak blbě, ale vylosoval jsem je v tombole. Před nimi skončil Sláva, který zákusky přivezl, takže v případě losu by se jich stejně vzdal a pak Annabel. Od ní a od sestry Viktorky se špičkový výkon nedal čekat. Ty dvě totiž dva dny před turnajem vyhrály ve svých kategoriích Mistrovství ČR, takže byly stále na vlně štěstí a na ní se jen těžko člověk soustředí. Jejich maminka byla na vlně náhradnice za tatínka, který měl původně přijet, což ani jednoho chlapa nemrzelo. Diana skončila hned za dvojicí Vlastí a Jirka, daleko před veteránem Mírou. Ten je proslavený galantností, takže zařízl nováčka Milana a šťastného Jaromíra. Na čele výsledkové listiny jsou dvě dámy a dva pánové, čili obrovskými obnosy odměnění vítězové. Naprosto nesmyslně vyhráli Líba Hořejší a Marcel Sršeň, přičemž ti dva, ať prominou, tam kvůli vítězství fakt nejsou. To Viktor s Evou (jsou po stranách vítězů) se za favority dají počítat, takže jejich druhá místa jsou v pořádku. Máca s Evou hráli semifinále bez soupeře, Eva hrála lehkomyslně, až ostudně. Druzí dva, Viktor a Líba, si semifinálové soupeře doslova namazali na chleba. Ve finále chybělo Frantovi Staňkovi na Viktora devět bodů, na Evu ztrácela nová mistryně ČR Viktorie bodů hodně. Po skvělé kvalifikaci (3.) došly Jirkovi Javůrkovi síly (nebo to bylo tím, že přišla jeho žena a Jirka se soustředil na ni?), takže porazil exota Petra Musila (sérii 200, 129, 253,182 může hodit je exot) o pár bodů, Luboš Marek, který v semifinále založil tradici (176,263), kterou ve finále dodržel, z čehož bylo jen osmé místo. Stejně bodů, jako Luboš, měl ve finále Jirka Kobulka, oba pak o bod porazili Viktorku, která byla celkově desátá. Jedenáctý skončil Libchavský táta Petr, na kterého se jeho mladí spoluhráči vykašlali, takže hrál za Libchavy sám. Čtyři hodiny před turnajem se odhlásil Michal Prekop, což byla škoda, neboť šest hodin před turnajem se přihlásil Ondra Prekop, mohlo být prekopáno. Vrtalo mi hlavou, co Ondru vedlo k tomu, že si přijel zahrát do Ústí, pozorným pozorováním jsem na to přišel. Na šťastném třináctém místě skončil Marcel Svoboda, který měl starosti. Jednak platil za Mácu Sršně startovné a navíc nařídil Milanu Neugebauerovi, že se mu chce za týden na Tacl cup, takže toho měl nad hlavu. Nad co toho měla Maruš nevím, ale k druhému nejvyššímu náhozu žen přidala nejnižší nához všech lidí, co tam byli. Jako vždycky hrál srandovně Jindřich, ten byl jasně nejlepší v semifinále a nebýt obětavé Jany Novákové, mohl být jasně nejhorší ve finále. Jak v něm dopadla Jana z toho snad plyne naprosto jasně. Ze semifinálových bojů mě zaujal nejvíc ten mezi Jirkou a Petrem. Po první hře jsem prohlašoval, že zajímavé je, že jeden z těch salátů půjde do finále ((137 : 133), ve druhé hře, asi po povzbuzení Jirkovou Evou, oba hodili 232, ale bylo z toho nejtěsnější semifinále. Příště se hraje v 7. 9., mám napsáno šestnáct hráčů, asi blbě, tak se rychle odhlaste, nebo dohlaste. Toť vše, ZB