4. srpna 2019|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Aurora cup dvojic, 7. turnaj

Jestli si myslíte, že rozdíl jednoho bodu ...

Jestli si myslíte, že rozdíl jednoho bodu mezi třetí a čtvrtou dvojicí byl tím nejnapínavějším, co se na turnaji stalo, tak jste vedle, jak ta jedle. Nejdřív byly „škatule, hejbejte se“ s odhlašováním a taky se sklerózou. To ale byla legrace ve srovnání s tím, co přišlo pak. Poučeni nefungujícími dokluzy při den starém Tacl cupu, umyl bowler Aleš rozběhy a pak dokluzy namazal, aby klouzaly. A ony mršky nic. Pár párů prohlásilo, že chce vrátit startovné, že jdou domů. Většina pak startovné znovu vložila, někteří i v plné výši a šlo se hrát. Jeden hráčka házela v ponožkách, manžel si dal ponožku na botu. Odpovídala tomu i úroveň. Otovi a Petře stačil na vítězství výkon, se kterým by byli v lednu a únoru třetí, v ostatních měsících čtvrtí a pátí. Pavol a Pavel v předposlední hře nahráli na vedoucí duo 90 bodů, ovšem nakonec skončili o 50 bodů druzí. Mária s Janou, bod před nejzkušenější dvojicí Míra a Franta, předvedly výkon, se kterým by letos nebyly ani jednou královnami jelit, jelity ovšem pokaždé. Tři šťastné dvojice vidíte na prvním obrázku, Mária se zřejmě v bezvědomí kácí. Míra s Frantou nesli svou těsnou porážku statečně, asi úžasem, že s takovým výkonem jsou tak vysoko. Za nimi byla ještě vyrovnanější dvojice dvojic. Můj nedostatečný program na dvojice je při shodném výkonu rovná jak se mu chce. Rozhodovat má součet čtyř normálních her, kvůli čemuž jsem musel dát na páté místo ručně dva Libchaváky, jeden z nich na tom, okurek, trval. Šestí skončili Petr, co odhazuje s výdechem, a Daniela. Na stupně vítězů (a ceny) ztráceli patnáct bodů, na sedmou dvojici, druhou nejlepší ženu a vlídného Vlastíka, měli náskok dvou bodů. Irena, to je ta žena, je na druhé fotce. S ní tam je Petra, Míra (nejlepší muž – v tomhle věku) a Pavol. Takticky nezvládnutou hrou se na osmé místo dostali Tomáš a Jana. Tomáš dostal prd, Jana v tombole něco vyhrála, má to u mě. Dle úsloví, že „slepé kuře našlo zrno“ brali radostně cenu za deváté místo Hanka a Vráťa. Je to dobře, protože Hanka si musí koupit nové ponožky (a možná i bowlingové boty), takže až budou dělat něco na víně, tak za něj neutratí. Zcela bez ceny mimořádně odešli můj asistent Vlastík, se svou ženou Janinkou. Ta jediná si na dokluzy libovala. Říkala, že umí prd, takže se má aspoň na co vymlouvat. Málokdo má tak racionální ženu jako Vlastík (oba). Strašlivá bitva se strhla na chvostu tabulky. Po vynikajícím výkonu ji vyhráli Olda Doležel s mým bratrem Janem (v obsazovačce je píšu jako bratr Jan a indián). Bod za nimi skončili Jirka Vičar se svou taky racionální ženou. Jirku jsem vylosoval v tombole a byl krásný pohled, jak jeho žen mlčky ukázala prstem do houfu lahví a Jirka věděl co si chce vybrat. No a na chvostu, pouhé dva bodíky za skvělým dvanáctým místem skončili stařičký Vojta a cukrář Sláva. Jen oni a Ota s Petrou hráli vyrovnaně, ze svého místa se po celou dobu nehnuli. Od příštího měsíce se vracíme k původním pravidlům. Ceny bude dostávat pět nejlepší dvojic a devátá taky, jednotlivcům, kteří se většinou pakují za celkové pořadí, nedám nic. Vůbec si nedělám hlavu, že by to někomu vadilo, vím dobře, že chodíte hrát z lásky k tomuto krásnému sportu. Poslední informaci je, že na srpen je plno a ještě tři náhradní dvojice, což je zpráva dobrá. Tou se s Vámi loučí Z. Barvínek