21. listopadu 2023|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Citroen OU Cup

Být na vrcholu tvůrčích sil je skvělé, ...

Být na vrcholu tvůrčích sil je skvělé, ale má to i svá úskalí. Vysvětlím to na příkladu mého bratra Jana. Realizuje se v oblasti sportovní i kulturní. V té coby herec amatér. Před lety začal rolí zbrojnoše, kde si nastudoval text „bať, bať“. Jeho kariéra vyvrcholila rolí Kláska v Lucerně, kde nyní tak věrně sehrál strach z manželky, že jsem se začal zajímat o poměry v jeho rodině. Coby sportovec dokázal v neděli vyhrát listopadový citroen, k čemuž přidal nejvyšší nához a druhý nejvyšší průměr. Pak ještě vedl po první finálové hře Vinca cupu a pak přišlo zmiňované úskalí, kterému se budu věnovat zítra v komentáři z Vinca cupu. Na první fotce má po pravici Jarka Peštála, který skončil druhý, po levici bronzového Slávu Šilara. Jarek před finálovou hrou vedl, čili malinko zabrzdil, na rozdíl od Slávy, který se na stupínky dostal ze sedmého místa před finálovou hrou. Přeskočil dvojici favoritů, Romana Felcmana a Andreu Kubešovou, kteří přičítali ke každé hře 57, resp. 52 bodů. Kdyby z turnaje zbaběle neutekl Ondra Surán, tak by načítali ještě o 25 bodů víc. Největší katastrofa ovšem potkala Magdalenu Dvořákovou, která ve finálové hře přišla o druhé místo a o prachy (100 Kč) pro nejlepší ženu. S čímž souvisí i fakt, že na druhé fotce je místo ní Andrea, která zdobí Honzu za nejvyšší nához a Slávu za nejlepší průměr turnaje. Na ženské pocty myslela určitě i Jana Severová, která skončila sedmá. Na co myslel Marcel Sršeň nevím, ale asi na nic, takže ho osmé místo nijak nekácelo. Finále uteklo o pět bodů Aleně Javůrkové. Tu to mrzelo jen do chvíle, než zjistila, že coby nejlepší nepostupující bere taky stovečku. To se i přestala zlobit na svého manžela Jiříka, ač se stal v tomto turnaji rodinnou ostudou. On totiž rupl se všemi, tedy i s Viktorem, který mu rozdílem pěti bodů vyfoukl cenu pro druhého největšího saláta. Vrátím-li se k devátému místu Aleny, tak desátého Jirku Pryčka si namazala na chlebao tolik bodů, že bych na to potřeboval skoro všechny prsty, co mám. Bereme-li ale rčení že „konec dobrý, skoro všechno dobré“ tak ten si asi nestěžoval, protože dvoustovkou v poslední hře se dostal ze sedmnáctého místa. Bez dvoustovky se obešel další Jirka, Kocián, což mu stačilo na jedenácté místo. Je fakt, že mít geny po geniálním houslistovi, Jaroslavu Kociánovi, tak by mu to nestačilo, ale on je skromný, tak co. Po dvoustovce si hodili Petr Leinweber a Zdenek Pirkl. Jak ti to mají s geny nevím, Petr mít geny po své jmenovkyni, geniální herečce Evě, tak by musel myslet na vítězství. Jinak je to u Zdenka, jeho jmenovkyně, původně Pirklová, se stala mou ženou, takže asi je skromná. Hodně zklamán musel být policista Vašek Martinec. Coby slávista musí být ctižádostivý chorobně, takže to, že porazil dokonce i Rosťu konečného, ho nejspíš ne zcela uspokojilo. Za chudáka byl výborně hrající Luboš Marek. Ovšem na co mu byl průměr 185, když ke každé hře načítal jen dva body, hráli výtečníci, kteří načítali i šedesát a víc. Mistrovsky se s turnajem vypořádal Vlastík Navrátil. Ten načítal ke každé hře 59 bodů, takže prohrál jen o 36 s kolegou tarokářem starým Láďou Starým. Ten načítal 34, takže fandové na počty ať si spočítají, kolik kolegovi nadělil. Čímž jsem se se všemi účastníky turnaje vypořádal, takže komentář končím a v prosinci se na Vás těším.