11. července 2016|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 7. turnaj

Není lehký život v Čechách.

Na červencový Generali cup bylo přihlášeno šestadvacet hráčů, na poslední chvíli sedmnácti z nich někdo zhatil plán si zahrát. Chvíli to vypadalo na katastrofu, rozsahu Večerníčku, ale nakonec nastoupilo šestnáct bojovníků, což byl docela ideální počet. V první hře bylo jedno velké překvapení, to v podání Víti Pilaře a jedna očekávaná událost. Tou bylo poslední místo Vlastíka Fuchsy, který na mou žádost dovlekl tři hráče, takže se velice zasloužil. U toho mi hlásil, že se jde zpotit, po dohrání té hry vypadal velmi zpoceně. Co se týče Víti, ten nedbal 225 bodů Františka Brokeše a už vůbec 211 bodů Jirky Kužílka a hodil 255, čímž skoro všechno rozhodl. Ve druhé hře Víťa přidal výkon 228 bodů a přišel si jak Alenka v říši. První místo už neopustil, na druhém místě se u něho vystřídali Lucka Javůrková, Olda Doležel, ten dokonce na dvě kola a nakonec se tam usalašil Jirka Kužílek, když se poslední hrou dostal průměrem nad 200 bodů, což byl nejvyšší průměr turnaje. Třetí skončila obhájkyně červnového prvenství Lucka Javůrková, to je to malé na první fotce s oběma frajery. Že porazila Oldu Doležela o tři body by tak nevadilo, že ale svého tatínka o body dva, to je nevděk. Z této trojici se nikdo neblýskl dvoustovkou, František Brokeš, který skončil daleko za nimi, hodil druhou nejvyšší. Za nimi byl proto, že hrál proti 175 bodům, což byl druhý nejvyšší průměr turnaje. Dlužno říci, že na Jirku Kužílka číhal průměr ještě o dva body vyšší. Dvoustovku si hodil i Miloš Vávra, který se pohyboval vyrovnaně, mezi šestým a devátým místem a který svou milou, Helu Vičarovou, porazil drtivě, o šest bodů. Nejlepším hráčem, Vlastíkem Fuchsou přivlečeným, byla jeho žena Jana, která jest prdlá. Pořád nás podezírá, že o ní mluvíme neobdivně, což je nesmysl, když skončila na devátém místě. Jen si vemte, v republice je deset milionů obyvatel a ona je devátá. Za ní skončil její syn Karel a hned za ní byl Vlastík, který Janě Karla pomáhá vychovávat. Z posledního místa (v první hře hodil 94) na jedenácté, to je skokan roku. Nebo aspoň chvíle. Velkou radost jsem udělal Kačce Šilarové. Té už roky slibuju, že ji vylosuju v tombole. Když se to na čtyři pokusy nepovedlo ani tentokrát, tak jsem jí namluvil, že vylosuju výkon, který hodila a tím že ona vyhraje 555,- Kč o které se hrálo. Napoprvné jsem vylosoval číslo 121 a co byste řekli. Hodil ho Standa Kunt. Asi se divíte, protože to jsou úplně jiná písmenka, než má její jméno, ale je to její švagr. No ta byla radostí bez sebe, takže ji ani nemrzelo dvanácté místo, což je zhoršení proti červnu o tři místa. Hned za ní byl Franta Staněk, což byl nejlepší hráč který měl záporný výsledek a nejhorší hráč, který hodil přes 200. Pak byl můj žák Pavel pan Krulich (který spadl ze žebříku, takže je samá modřina) a za Pavlem byl již zmiňovaný, zákeřný Standa Kunt. Za keřem je proto, že nebyl na bowlingu víc jak rok, pak přijde, vyžere 555,- Kč a navíc skončí na krásném předposledním místě. Za ním už byla jen Anička Brokešová, která je v krizi. Je odolná a krizi jistě překoná, tou se člověk prostě musí proházet. I přes volné tempo jsme skončili ještě za světla, na což reagovali někteří hráči, že ať nejsem lakomej, že prý chtějí ještě hrát, když je ještě vidět, ale tomu jsem odolal a vyhodil je z herny. Oni mazali odpočívat, já mazal ke svému personal computeru dávat na www.barvinek.com výsledky. Na srpenec jsem napsal do obsazovačky šestadvacet hráčů, jsem zvědavej, zda bude červencová odhlašovací smršť překonána srpnovou odhlašovací smrští. To by mohlo být všechno, takže tím se s Vámi loučí Zdeněk Barvínek.