Pivní liga na Radavě

Vážení přátelé bowlingu,

Třetí hrací neděle Pivní ligy na Radavě byla poznamenána zásahem vyšší moci. Otec zakladatel zmizel a organizace zůstala v rukou amatérů. V těžkých dobách slabí hynou, ale silní obtíže překonávají, bojují a vítězí. V Čechách se od patnáctého století traduje, že sirotčí vojska, ač zbavena svého duchovního vůdce, nalezla posilu ve víře, lásce a vzájemné soudržnosti a překonávala veškerá protivenství i nepřátele. Stejně tak bratrstvo Pivní ligy na Radavě. Jen nepřítomné 3K historie nezhodnotí a neocení. Ostatní bojovali v duchu sirotčích vojsk věrni odkazu velké rebelie husitské. Vyzdvihnout je třeba Broučky, kteří snad v celé historii své existence neměli šanci přijímat podobojí, brát pivo za nejvyšší individuální výkon i vítězství večera v družstvech. A nikdy nebyli poraženi. Stejně jako kdysi ocenil Aeneas Silvius Piccolomini, pozdější papež, mravní sílu a vzdělanost husitských žen, nezbývá než vyzdvihnout nedělní výkon Sněhurek. Jistě trpí absencí trpaslíčka. O to víc obdivuhodná je morální a nakonec i herní převaha nad VOH, Hokaro i Vládci Koulí. Jakoby z temného lesa či malé chaloupky na mýtině znělo: Vládci všech koulí, třeste se. Že není vhodné přistupovat k odkazu předků, zvláště pak v těchto svátečních dnech, lehkomyslně a s rozvernou náladou, byť jen v názvu obsaženou, dokazují Veselí Pumprlíci sro. Oni stejně jako Hokaro se sami potrestali ziskem jen dvou hlavních bodů. Připusťme však, že ačkoli se topili v porážkách téměř tak jako strakoničtí páni v rybníku Škaredý, bojovali udatně a jen vrtkavá povaha štěstěny válečné je připravila o vavříny. Příště už budu na place, na vše osobně dohlédnu a historická poučení jistě vyzní v prospěch těch, kteří si to nejvíce zaslouží. Na shledanou na Radavě se těší Milan Kotáb