Jediný, kdo se netlačí je K-Mont, který se už zase z objektivních důvodů nedostavil k turnaji. Aleše Fadrného chytly záda, zdá se že tentokrát pořádně, takže ho nějaký čas na herně neuvidíme. Tak se Aleši koukej uzdravit, no a bez něho to skřípe. Musím si udělat uzel na kapesníku a příští měsíc dát včas vědět Mírovi Glembekovi. Vždyť po slušných výkonech v minulém turnaji je jejich neúčast na škodu. Tři družstva mají 32 bodů. Nejhorší průměr mají Haluz boys, kteří vyhráli jeden zápas a v tom nejtěsnějším, který byl o tři body, skončili na druhém místě. O sto čtyřicet kuželek víc než Haluzi srazili Maxíci. Určitě na tom má velkou zásluhu Dráža Morávková, které se evidentně líbí focení, neboť už zase hodila z žen nejvíc. Tentokrát se blaženě culí vedle Jirky Jílka, který už byl zase nejlepší ze všech, tentokrát výkonem 223 bodů. Nejlepší průměr ze tří družstev z chvostu tabulky má na sedmém místě jsoucí ČMKS. To jsou jednoznačně nejzáludnější hráči soutěže. Kolik ti již získali bodů za plané sliby kolejnic, vagónů a lokomotiv. Ovšem v tomto hracím dnu začali v utkání s Pemi (za ně hraje můj syn Lukáš 11 let a Honzík Reichl 12 let) ve chvíli, kdy se jim začal hroutit výsledek chlapcům dokonce slibovat dětské, prý krásně malinké mašinky. Dětičky, které naučili dospělým nevěřit jejich tatínkové, jim na to neskočili, takže ČMKS získali jediné vítězství a to nad Maxíky. O dva body víc, tedy 34 mají Homopruti. Těm se dařilo, vyhráli třikrát, když jejich Michal Dušek se dostal dvakrát do nejlepší desítky výkonů dne. Poslední reálně ohrožení jsou borci z Pemi. Mají 36 bodů, když šest jich získali v tomto turnaji. Těm výborně zahráli oba Reichlové a mimořádně jim to nekazil ani jejich třetí hráč, můj Lukáš. Před Pemi je šestibodová díra za níž je na čtvrtém místě S6. Na ty se přiberlil podívat jejich šéf, Luboš Marek. To je natolik vyvedlo z míry, že získali jenom dva body. Takže Luboši choď častěji, ať ještě stihnete z ligy spadnout. Nutno připomenout, že S6 se zapletli do všech zajímavých výsledků. Nejdříve o 3 body vyhráli, no a pak o šestnáct a posléze o čtyři prohráli. O dva body víc než S6 mají bronzoví hráči STS Chvojkovice – Brod. Za jejich nepřítomné opory zaskakoval několik desetiletí nehrající Pavel Horálek a vida, dokázali třikrát vyhrát. Navíc měli i druhý nejvyšší nához. Třikrát vyhráli i Vichři z hor, navíc jedno z vítězství bylo v nejvyšším náhozu družstev dne, takže si vedle sebevědomě pojaté fotografie odnášeli i poukázku na čtyři stovky (jednotlivec a žena brali po dvou stovkách). Bereme-li v úvahu, že mají mnohem horší skóre, než traktoristi z Brodu, musejí do konce ligy uhrát, chtějí-li uhájit druhé místo, stejně bodů, jako traktoristé. S náskokem deseti bodů jsou na prvním místě Boryšové. Zdá se, že o jejich postupu není pochyby. Ovšem tito kujóni dokážou leccos, ovšem kdyby se jim podařilo tuto ligu nevyhrát, tak to by bylo něco. Mezi jednotlivci je nejlepší Rosťa Ondráček, však má taky zaděláno na přestup do první ligy. Za ním je čtveřice hráčů s průměrem přes 160 bodů. S těmi nad 160, ale i pod 160 bodů se na shledanou při desátém turnaji těší Zdeněk Barvínek.