18. července 2025|Turnaje kat. C|Babka Jan

Říčanská Iron Devítka, 7. turnaj

Famózní čtyřiadvacetihodinovka Jana Štulce

Díky dvoutýdennímu letnímu odpočinku herny a s tím spojenému přeplněnému termínovému kalendáři výjimečně ve středu 16. července se na herně Mukařovského Bowlingu Vojkov uskutečnil letošní již sedmý turnaj zdejší nedohazované Říčanské Iron Devítky.

Hráči navštěvující toto oddechové bowlingové klání, jichž po hříchu i zde bohužel ubývá alespoň díky několika přihlášením „last minute“ účast minula kritické minimum a přišel se na nás podívat počet rovný dvěma fotbalovým týmům, tak v celoročního žebříčku zaplnili poslední prázdné místo a od turnaje následného budou moci vymazávat svá nejhorší turnajová umístění.

Po úvodních třech hrách měla mít nejvýše umístěná pětice obvyklé právo přímého postupu rovnou do finále, avšak díky účasti jsme i tentokráte byli nuceni upravit oproti zvyklostem následný průběh turnaje, a tak do finále měla přímý postup zajištěna hned šestice nejúspěšnějších. Zbývající šestnáctka kvalifikantů si odehrála semifinále, a to oproti zaběhlým zvyklostem pouze jedinou z obvyklých dvou vyřazovacích vln, hraných na dvě hry od nuly na součet, odkud poté dvanáctka nejúspěšnějších postoupila rovněž do finále. To jsme pak rozšířili, když finalisté si k připočítávané hře průměrové odehráli místo tradičních dvou hry tři.

V kvalifikaci nejlépe zahrál Jan Štulc se součtem 751 bodů a pouhých pět kuželek mu tak chybělo k dorovnání kvalifikačního premianta měsíce minulého, protentokrát absentujícího Petra Pekára. Všichni přímo postupující svého práva využili, a tak mohli z povzdálí sledovat zajímavé semifinálové souboje. Už jen kvalifikační pořadí naskytlo zajímavou zápletku právě pro jistotu přímého postupu případně účasti v semifinále, když na hranici (ne)postupu se seřadilo hned trio mající součet 679 bodů (o 680, respektive 682 bodech nemluvě) a rozhodovaly tak nejvyšší jednotlivé náhozy, a tak Josef Colon i Pavel Lukeš si na rozdíl od Jana Kaňky mohli dvě vyřazovací hry odpustit.

Semifinále si tradičně zahráli všichni zbývající, stopku cesty turnajem vystavilo pouhé šestici nejméně úspěšných, nejblíže postupu byl nakonec s 364 body Zdeněk Hrobský a odnesl si tak alespoň cenu útěchy.

Ve finále, kde si hráči dle pořadí semifinále své oblíbené dráhy narozdíl od vyřazovacího nasazovaní volí, se v součtu nezvykle čtyřech her na nejvyšším stupínku neobjevil nikdo jiný nežli Jan Štulc, který se jako jediný proházel k čtyřcifernému součtu a s 1018 body vítězí. Získává tak po necelých čtyřiadvaceti hodinách druhého „double“, tedy vítězství v kvalifikaci i celkové po sesterské Devítce Iron Strašnické i zde. Pouze „třístovku“ si dnes odpustil, a tak k autorství Nejvyššího náhozu se dobrovolně přihlásila již svou úvodní kvalifikační hrou Jana Marešová, jíž se maximální devítkovou hru podařilo a jako první zahrát. Druhým byl poté a sice ne pohár, ale alespoň zlatavý mok patřil Jaroslavu Maňáskovi.

Na místě druhém se umístil další téměř „třístovkař“ Josef Colon, přesto, že měl v nohou i rukou předchozí turnaj na nejmenované herně v záplavové oblasti řeky Berounky. Jeho součet činil 977 bodů, bronzové Ilony Vítkové poté 890 bodů. Ta se tím stala současně i oceněnou Nejlepší ženou turnaje.

Díky nižší účasti se i zde rozdávaly ceny oproti zvyklostem pouze do místa šestého a sem se sestupně vtěsnali ještě Jaroslav Maňásek, Jan Kaňka a Jiří Kotjiužanský. Smolařem byl David Dvořáček, jemuž oceňované umístění uniklo o pouhou jedinou kuželku.

Další, v pořadíjiž osmý letošní turnaj, se uskuteční již v obvyklý čtvrteční hrací den a to 7. srpna, kam je již obsazovačka otevřena i aktualizována a věříme, že přes období letně prázdninové, a tedy s tím spojené dovolenkové se alespoň s drtivou většinou i případnými dalšími hráčkami a hráči znovu potkáme.