28. července 2016|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Tacl cup, 7. turnaj

Hráčů jako šafránu, ale bitva jako z knížky.

Hráčů jako šafránu, ale bitva jako z knížky. Kvalifikaci na červencové finále odehrálo dvaadvacet hráčů a pak ještě jeden nepřišel. Po první finálové hře tedy odcházelo pět hráčů, před ní jsme se cpali koláčkama. Anička Brokešová měla chladna z rána, takže napekla a my, hráči, jsme se měli. Prvních pět odpadlíků odváděl z finálových bojů můj žák, Pavel pan Krulich, kterému na postup chyběly jen tři body. Odešel i Pupík s Jirkou Vičarem, ale tam to bylo tím, že jsou jedním autem a bylo by blbé, aby jeden postoupil a druhý na něj musel čekat. A šel i Leoš a Anička, ale od ní to byla součást jejího pohoštění k svátku. Vedl Viktro Vodák a deset bodů za ním byli další tři borci. Druhá hra vyřadila již osm hráčů, nejblíž k záchraně měl Jirka Harašta. Že se nekonala slavil pokřikem Sláva Valtera, který by jinak končil. Do poslední hry šla osmička nejlepších a na vítězství vypadal Viktor. Třicet bodů za ním byl párek Pavlů, Koráb a Konečný. V poslední hře se ale děly věci. Jedinou dvoustovku hodil Pavel Konečný, který jasně vyhrál. Na svou oblíbenou dráhu, jedničku, se konečně dostal Rosťa a na ní hodil 198, což byl jeho nejlepší výkon ve finále. To ho dostalo na druhé místo a se stejným součtem skončil na třetím místě Viktor. Ten se o to přičil výkonem 145 ve třetí hře. O jeden bod méně, než stříbrný a bronzový, měl děd Mirek Sejkora. Deset bodů za Mirkem skončil Milan Brokeš, zavilý sběratel hřibů. Rozjařeného Slávu Valteru porazili i Pavel Koráb a Petr Tomášek. Trojici nejlepších si můžete prohlédnout na první fotce, na té druhé je zavilý Milan se svou maminkou Aničkou. Abyste si nemysleli, že u nás se dá sláva koupit za koláčky, tak to ne. Anička byla nejlepší ženou turnaje, Milan je na fotce proto, že hodil 278 bodů, nejvyšší nához turnaje. Maminka je malá a Milan měří skoro dva metry. Jediný, kdo měl průměr nad 200 bodů byl vítěz, Pavel Konečný. Bylo už na čase aby vyhrál, protože vede hodnocení po sedmi odehraných turnajích a jednotlivý turnaj nevyhrál ani jednou. To ze špice celoročního pořadí platí o druhém, což je Jirka Harašta, na třetím místě je Pavel Koráb, který už vyhrál. Dvě vítězství má Ota Gutwirth, který je ale až devátý v pořadí, je to tím, že je furt na hokeji, nebo u moře. Posledním hráčem, který by se dostal do losování o 10.000,- Kč je nyní Leoš Roubal, těsně před ním jsem já, nějaké body má šestatřicet hráčů. Dramatický začátek měla kvalifikace na srpen. Hráče jsem tradičně na dráhy losoval a jednička dráha vyšla na Rosťu Ondráčka. Děsně se rozzuřil, protože ji nemá rád a nutil mě ať to vylosuju, protože jsem to nelosoval, ale udělal jsem to prý nějak jinak (na jedničce hodil Rosťa v červnu nejvyšší nához turnaje) . To Vám byl řev, já jsem taky celkem hlučnej a hlasitě jsem Rosťovi vysvětloval, že vylosovanou dráhu už v mém programu neumím jinak vylosovat a tak dále, no komedie. Rosťa měl pravdu v tom, že je podezřelé, když je popáté za sebou nalosovaný na jedničku a dvojku a navíc pokaždé s Jirkou Vičarem. Je trochu škoda, že to není pravda, posledních osm turnajů hrál pětkrát na pravé straně herny, ale to jen tak na okraj. V kvalifikaci na srpen vede Ota Gutwirth s průměrem 209,5 bodu, ovšem pozor, uvolněně hrající Vlastík Vrána je těsně za ním. Vlasta nám vysvětloval, proč mu to tak šlo, ale to sem nebudu z vážných důvodů psát, je ovšem jisté, že pět hráčů, kteří jsou za ním a za Otou, jsou za nimi o hodně. Odehrálo pětadvacet hráčů, minimálně můj bratr Jan bude dohrávat a Pupík prý bude restartovat. Což je všechno, tím komentář končí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat Vám přeje Zdeněk Barvínek.