1. září 2017|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Tacl Cup, 8. turnaj

Prosadit spravedlnost je občas fuška.

Jistě každý uzná, že když vyhraje bratr šéfa turnaje, tak je to spravedlivé. Za poslední tři měsíce měl můj bratr Jan jedno čtvrté a jedno třetí místo a tak nějak divně se na mě koukal. Dosadil jsem ho tedy na první místo, což nebylo nápadné, neboť hrál dost dobře a navíc s námi spolupracoval Rosťa Ondráček, který po čtyřech hrách vedl nad mým bratrem o víc jak osmdesát bodů. To už odehrál, coby vedoucí hráč turnaje, dvě hry na dráze pět a hrál je excelentně. Protože to však mydlil pořád po stejné parketě přestalo mu to chodit, takže byl dvě hry před koncem dokonce třetí, dostal se před něj i Franta Staněk. O první místo nakonec bojovali do posledního hodu Rosťa a Honza, třetí byl bezpečně František, který byl daleko za druhým i před čtvrtým. Kluky vidíte na první fotce, správně stojí jen můj bratr, po pravici není druhý v pořadí a po levici není třetí. Největší bitva byla o brambory což je čtvrté místo, v ní uspěl můj žák, Pavel pan Krulich, který měl stejně bodů jako Viktor Vodák a před Viktorem byl proto, že házel hůř. Ve finálové osmičce byl na šestém místě František Brokeš, sedmý byl Jarda Klapal, což je trumbela. Po bídném začátku (po třech hrách byl třetí od konce) se vzpamatoval, hodil 204 a 253 a při přesunu mezi elitu měl silné řeči. Uklidňoval jsem ho, že bude nervózní a hodí 140, on však překvapil a hodil 147. Pak přidal 142 a 166, což stačilo na osmého Viktora Vodáka, těch 253 stačilo na nejvyšší nához turnaje. Za Viktorem skončila Anička Brokešová. Brala stovku pro nejlepšího hráče, který nepostoupil do finále a dvě stovky pro nejlepší ženu, tak se nedivím, že se na druhé fotce culí. To co dělá Jarda je taky culení, v jeho podání. Jedenáctý je Mirek Sejkora, který byl v elitní osmičce jen po třetí hře, Hugo Charvát skončil osm bodů za Mirkem, osmý byl po šesté hře. Ta ho tak rozjařila, že zmastil sedmou hru a finále bylo bez něho. Pak už byli samí zahraniční hráči. Vlastík Vrána ze Svitav výborně začal i skončil, mezi tím byla, jak praví klasik, nuda, nuda, šeď, šeď. Šťastná třináctka patří Jindrovi Vodehnalovi z Litomyšle. To je šťastný borec. Dvě hodiny před turnajem mi volal, že musí odhlásit Marii Bartošovou a netušil, že přihlašuje sebe. Oni totiž nebyli přihlášeni a protože mě nečtou, tak věděli prd. Za Jindrou skončil další šťastlivec, Honza Urbánek, přijel až z našeho hlavního města. Čtrnácté místo zas takovým štěstím není, já však losuji jednoho hráče ze skupiny „jelita“ a dávám mu poukázku na útratu na sto, no a tím vylosovaným byl on. Navíc drtivě porazil dalšího „Klapku“, Mirka (od něj a od jeho slepého bratra vybírat startovné je zážitek, který se na stránku nevejde) a ten se vypořádal s nejoblíbenějším hráčem turnaje, Lukášem Gurgulem, reprezentantem Prahy. Přes relativně hojnou účast udělám změnu v turnaji. Od září se hraje za 300,- Kč od 19°° hodin, hrát se bude pět her, nejlepší osmička pak šestou hru, kolem desáté hodiny bychom měli končit. ZB.