29. září 2016|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Tacl Cup, 9. turnaj

Koncert na bowlingovou kouli

Koncert na bowlingovou kouli předvedl Ota Gutwirth. Fantazii, tu on nemá, to ne, hodil 259 a pak to samé. Další hry už měl pestřejší, dvakrát 237, jednou 223 a kvaldu na říjnové finále zakončil bídným výkonem 204. Bídným na Otu. Průměr si spočítejte sami, nebo se koukněte na výsledky kvalifikace. Tu hrálo jedenadvacet hráčů, dohrávat by měli ještě Mirek Sejkora, Rosťa Ondráček a Jirka Vičar. Pokud se nikdo další nepřidá, tak všichni postoupí do finále. S největšími bonusy tři, kteří se dostali průměrem šesti kvalifikačních her přes 200 bodů. Je to samozřejmě Ota, dále nesporně talentovaný Franta Staněk a pak nějaký pán, který tvrdil, že se jmenuje Pavel Konečný. Vypadal úplně jinak než Pavel, příšerně, ale pil rum, takže je možné, že to byl on. Na fotce vám ho nemůžu ukázat, protože se ničím jiným než zjevem nevyznamenal. Vede sice celoroční pořadí, po devátém turnaji o deset bodů před Jirkou Haraštou a o dalších jedenáct před Viktorem Vodákem, ale za to já nefotím. Skončil až dvanáctý, takže taky nic a neměl ani nejvyšší nához. Hodil jen 257 bodů, takže mu jeden bod na Otův nejvyšší nához chyběl. Na první fotce je tedy Ota za 258 (těch 259 které popisuju v úvodu se mu bude počítat až v říjnu) a s ním Petra Dologová. Ta byla nejlepší ženou turnaje, což v poslední době není moc těžké, protože na Tacl cup už chodí jen dvě. Kde jsou ty časy, kdy tento turnaj hrávalo šest žen. Abych dorazil zářijovou část, finálových bojů se nezúčastnili Rosťa Ondráček, který byl v kvalifikaci druhý a Mirek Sejkora, který byl desátý. Hrálo jedenadvacet hráčů, po první finálové hře bojiště opouštěla pětice nešťastníků. Ty vedl Franta Brokeš, kterému k postupu chyběly dva body. To zamrzí, jeho to mrzelo Láďu Schůta, který měl z postupu do druhé hry odřená záda. Po druhé hře odváděl další osmičku veliký vypravěč (je vždycky jinde, než má být a vypráví) Milan Veselý. Tomu na postup chybělo šestadvacet bodů, takže ho to nemuselo mrzet, nebylo to o jednom zkaženém hodu. Bylo naprosto jasné, že o tři místa na stupni vítězů si to rozdají Petr Tomášek, Petra Dologová a Miloš Valtera. Ohrožoval je jen Viktor Vodák, který byl čtvrtý. Pak se začaly dít věci. Petr hodil 161 bodů a skončil čtvrtý, Miloše jeho 134 poslalo dokonce až na osmé místo. Ani Petra se nevyznamenala, hodila 168 ale stačilo jí to na třetí místo, tři body před Petrem. Na druhé místo se dostal čtyřiadvacátý z kvalifikace, Jirka Harašta (přijel krásně uklizeným autem), toho o tři body porazil Ota. Coby vítěz je na druhém obrázku na čestném místě uprostřed, na jedné straně je Jirka, na druhé Petra, kdo je kde se nedá moc poznat, že? Čtyři body za Petrem Tomáškem, čili šest za třetím místem, je Milan Brokeš, mezi ním a Milošem jsou, s uctivým odstupem na stupně vítězů, Viktor Vodák a Franta Staněk. Osmička finalistů se dostala v sedmnácti ze čtyřiadvaceti her přes výkon 200 bodů, z čehož plyne, že nový bowler Ondra dobře namazal. O celkovém pořadí jsem se již zmínil, snad ještě že klasifikováno s nějakým tím bodem je šestatřicet hráčů. Do prosincového losování o devět tisíc Kč postupuje třicet nejlepších. Posledním postupujícím je zatím Leoš Roubal, který je dva body za mnou. Už se těším, jak vylosuju číslo devětadvacet a poberu čtyři litry, to bude legrace. Na příští měsíc je přihlášeno čtyřiadvacet hráčů, možná se blíží chvíle, kdy změním propozice turnaje. Začneme tři na dráze, po šesti hrách si mrskneme finále a půjdeme domů. Ale nebudu malovat pekelníka na zeď, třeba se zájem o bowling prudce zvýší. Takže na příště je jedno volné místo v první a spousta míst ve druhé rundě. Což je poslední závažná informace, kterou se s vámi loučí Zdeněk Barvínek.