29. července 2025|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Vinca cup, 4. turnaj

Jste skvělá parta závodníků, ...

Jste skvělá parta závodníků, s jinými bych ani turnaje dělat nechtěl. Když od vás vybírám startovné, tak nezlobíte a smějete se se mnou, i když jsem úplně blbej. Dyť si vezměte tento turnaj. Nahlásil jsem Vám, že to sfouknu bez zápisu, že Vás je jen jedenadvacet a po třech hrách si Vás program rozhází na dráhy, kde budete až do konce. To jsou propozice Sladké devítky, my jsme hráli Vincu (Vinca je latinsky Barvínek). A vy nic, smějete se, jako byste se mnou byli rádi. To by Vám mělo vydržet i až už s Vámi nebudu. Až se to jednou, za spoustu let, dozvíte, tak chci, abyste to oslavili. Ne se ožrat, ale dát si lahvičku, nejlépe Sylvánského zeleného. To se značí SZ, a tak mi říkají na jižní Moravě, Strýc Zdeněk. A ty turnaje nakonec vždycky dobře dopadnou, což je zásluha HP. Ne jako „koňská síla“, ale jako Honza Poruba, který se stará o mé programy a tím i o mě. Ale teď už k turnaji. Úvodní fotkou jsem dal přednost pocitům před výsledky. Na ní je dvojice, která nevyhrála, ale vypadá snově. Nikola Tomová byla nejlepší z těch, co nepostoupili do semifinále a Jara Peštál byl nejlepší z těch, co nepostoupili do finále. Řekl bych to tak, že byli nejlepší – je někdo proti? Za Nikolou byly další poklady z mé sbírky, třeba Andrea Kubešová, kapitánka týmu K3, která přijde pokaždé turnaj vyhrát, ale stačí jí, když porazí Rosťu Konečného, což se jí tentokrát o tři body podařilo. Ten z toho byl tak hotovej, že jsme ho deset minut hledali, aby si šel vyzvednout zákusek, kterými turnaje zásobuje Sláva Šilar, skvělý hráč a cukrář z Chocně (shání pracovníky do cukrárny, nevíte o někom?). Po Rosťovi šla vybírat Jana Svobodová, ta své předposlední místo oslavila tradičně tím, že mi zákusek věnovala. A pak už byla Lucie Gagalíková, nováček na turnaji. Ta má zásluhy v tom, že sladí život Marcelu Svobodovi, což je syn Jany a člověk, který mi každý turnaj zásobuje nejméně čtyřmi hráči. Skončil desátý, čili hned za Jarou a o bod před mým bratrem Janem. S Marcelem jsem předvedl, jak je dobré nepodléhat alkoholu. Ne při turnaji, tam ho trochu doporučuji s tím, že mírně opilý nebude hrát líp než za střízliva, ale že hraje blbě mu nebude vadit. Má-li rozum. Výhoda přiměřené střízlivosti tentokrát spočívala v tom, že jsme si museli v Rozhrání dýchnout pro pobaveni policie, a byli jsme čistí. Těžko lze věřit, že by nenadýchal starý Láďa, na druhé fotce vlevo. Kvalifikaci hrál jako okurek, ale pak se v něm asi něco vznítilo, takže skončil jen dva body za králem dne, což je Kolja Fufalko. Stojí po zásluze uprostřed fotky, po levici maje Irenu Zelinkovou, která byla třetí. O tři body porazila Petra Tomáška, ale ten, jak jsem psal u Citroenu, dal dýško dvě koruny, takže může být rád, že skončil před sousedem z Brandýsa nad Orlicí, Lubošem Markem. Ten si vyměnil své místo z kvalifikace s Petrem Leinweberem, kterého porazil o bod, takže opět zvítězil okres Ústí nad Orlicí nad daleko většími Svitavami. Tyto dva okresy, a to je velká zvláštnost, si na chleba namazaly oblíbeného, vyhublého Pavlíka Lůžu, který reprezentoval druhé největší město republiky, krásné Brno. Tak se asi nestane jeho čestným občanem, jedině že by mu bylo započítáno vítězství nad nevyfocenou čarodějkou Helou Simonovou. Ta se, jako poslední, dostala do finále, vyhrazeného pro osm nejlepších hráčů turnaje, což pro ni byl, po katastrofě v dopoledním turnaji, docela nečekaný úspěch. Teď se pustím do Viktora Vodáka, který i nás, řidiče, lákal na frťana, bo se mu blížil svátek. My jsme na rozdíl od posádky vozu Marcela svobody, která usnula ještě než se dostali z Blanska, odolali, což nám zachránilo řidičské průkazy. Viktore díky, žes na nás víc nenaléhal, i když za mne si s tebou přiťukl můj bratr Jan. I proto skončil jen o jedno místo před Viktorem, který se zmohl na skvělou první hru, a pak už jen na to zvaní na kapku. Že až za ním skončil Jirka Hradil je neuvěřitelné, takový to byl šikovný kuželkář, ale bylo to jen o dva body. Zato za Jirkou byla velká díra, po níž následoval cukrář Sláva. Na toho to bylo moc, po makačce v cukrárně, kde vyrobil zákusky a luxusní koláčky pro turnaj, zvládat ještě dva turnaje, to není jen tak. Hůř na tom byl Zdenda Čejka (to je pták, kterého jsem popsal v komentáři na Citroen), který skončil patnáctý, nemaje výmluvu, snad že je to na něj moc, dva turnaje. Na nic se nemusí vymlouvat Milan Neugebauer (při dýchací kontrole prý na policistu jen ospale mžoural), pro něho byla účast v semifinále splněným snem. Navíc se vyznamenal vyrovnaností, potvrdil své šestnácté místo v kvalifikaci. Jo, tím se vyjmenoval všechny účastníky, včetně sebe, pochvalu si zaslouží i personál herny, oba skvělí bowleři a stejně skvělá obsluha, včetně kuchařů. Netěšit se na ně v srpnu by mohl jenom vůl. ZB