13. října 2021|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

9 potěšení, 11. turnaj

V roli Hamleta zazářil Mirek.

Tedy já nevím, jestli Mirek Sejkora v divadle hrál, nebo klimbal v první řadě, jen vím, že když jsem mu volal, jestli ví, že turnaj, na který je přihlášený, právě začíná, tak mi řekl, že je v divadle. Dokonce ani nevím, jaký kus dávali. Vím, že na říjnový turnaj dorazilo třiadvacet hráčů a že Sláva Šilar místo devíti zákusků z Cukrárny v uličce v Chocni dovezl dortíků třináct. Vyřešil jsem to tak, že nejlepší nepostupující hráč, Jirka Javůrek, dostal zákusky tři, místo losování jsem šesti dalším hráčům dal po zákusku, stejně tak třetím hráčům v obou kategoriích a zbývající dvě bombičky jsem sežral s Alešem. Na fotce jsou ti dva třetí, Anička Brokešová (té sežral zákusek její František) a Pavel Nádvorník se na první fotce evidentně radují. Na druhá místa jim chybělo dost, stejně jako Radkovi Paclíkovi na třízákuskové sedmnácté místo. František Staněk si postup do finále pohřbil první semifinálovou hrou, to Milan Neugebauer (po vypadnutí mi vyprávěl že je stavitel) hrál vyrovnaně blbě, stejně jako Roman Felcman. Ozdobou chvostu tabulky byly dvě Jany, s jejichž výkony to šlo ze svahu. Ta, co jsem ji pak vezl domů, zákusek sežrala, ta druhá ho schovala pro syna Marcela. Ten slavil o den později svátek, takže možná pro něho neměla jiný dárek. On ale žádný dárek nepotřeboval, stejně jako druhý Máca (ten skončil první), protože se neuvěřitelně napakovali, každý z nich dostal bankovku. Stejný zisk se týkal ukecané Maruš a usměvavé, červenooké Hely, celou tuto čtveřici si můžete prohlédnout na druhé fotce. Mezi děvčaty byl rozdíl dvou bodů, Máca Mácu rozsekal o devět bodů. Těsně za mužským zákuskem byl Petr Matějka, kterého přestalo bavit hrát tradičně blbě. Turnaj zakončil výkonem 256 bodů, takže se dostal o čtyři body před Luboše Marka a Slávu Šilara, svalům nás, mužů, lichotilo, že teprve pak jsou ty dvě krasavice, Maruš a Hela, které byla v kvalifikaci dokonce nejlepší. Na napjaté rodinné vztahy to vypadá u Paclíků. Na tatínka v semifinále vybalil Vladimír 300, aby pak ve finále byl vůbec rád za deváté místo. Jestli ho potěšilo, že je nejlepším hráčem, který ve finále nepřelezl hranici 400 bodů nevím, ale on je skromný, stejně jako další hráči z Litomyšle, takže asi jo. Za ním se to, s výjimkou Míry Knapa (občan Ústí nad Orlicí) skromnými hráči hemžilo. Z jedenáctého místa je vedl miláček žen, Míra Pešina, mnou někdy zvaný truhlík. Díky němu část Litomyšlské družiny dorazila pozdě, protože na turnaj zapomněl. Za mírou jsou Brokešovi, tak jak to má být, v pořadí tatínek a maminka, pořadí finalistů z Litomyšle uzavírá Jindra Vodehnal. Na posledních dvou finálových místech skončili Jana Severová a Míra junior, ale co si budeme povídat, dostat se do finále je velká sláva. Nic na tom nemění fakt, že tam se dostalo bez boje se soupeřem devět hráčů. U těch, co měli soupeře, se chytrou hrou nejvíc vyznamenal Míra senior, do finále se dostal na 330, Jirkovi Javůrkovi (ale ten dostal ty tři zákusky) nestačil na postup výkon 417. Z těch, co měli postup jistý, se nad 350 ze dvou devítkových her nedostali další čtyři hráči, ovšem ti mohli říct, že kdyby chtěli, tak by se dostali. No nic, je dobojováno, zákusky jsou sežrány a stokoruny jsou na vkladních knížkách. Příště se má hrát 8. listopadu, napsaných zatím mám dvaadvacet zájemců, včetně Hamleta. Touto informací se loučí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat, přeje ZB.