14. března 2017|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

CBT devítka, 2. turnaj

Každý měsíc stoupá počet účastníků...

Každý měsíc stoupá počet účastníků turnaje o 4% a to nepřišel přihlášený Honza Štusák, mohlo to být o 8%. Asi platí, že čím větší blbost, tím větší zájem. Na blbosti jsem jak dělanej, proto se hraje tento devítkový turnaj, jehož startovní listina je nabitá osobnostmi. Na první pohled to sice vypadá, že to úplně největší osobnosti českého bowlingu nejsou, ale já tam vidím růstový potenciál. Už pohled na výsledky kvalifikace je ohromující, pět výkonů přes 250 bodů, to je něco. Navíc nejlepší žena, která se nedostala do finále (postoupilo šestnáct z šestadvaceti) měla průměr z šesti her 197,83 bodu a nejlepší muž dokonce 201,83. Nebýt to v devítkové hře, bylo by to obdivuhodné. Tuto dvojici vidíte na první fotce, Miloš si, zdá se, tuto slávu užívá, Květa se tváří pohrdavě. Hrálo se po dvou na dráze a šlo to jako na drátkách. Třináct dvojic na osmidráze se nezdá být optimálním počtem, ale spolupráce se startovním polem, to bylo něco. Hráče druhé rundy jsem posílal na dráhy podle toho, na které dráze hráči první rundy dřív končili. Čtyři hráče, kteří měli jít hrát poslední, jsem požádal, aby šli hrát po jednom na dráze, chtěl jsem jim vysvětlit že ušetříme čas. Franta Staněk začal vykřikovat, ať jim nic nevysvětluju a řeknu jim kam mají jít hrát, že prý jsou profesionálové. Jasnej nesmysl, a s takovými blázny já tady pracuju. Naopak za profíky považuji Pavla pana Krulicha a Aničku Brokešovou. Dostali se mezi šestici nejlepších v kvalifikaci, ti měli jisté finále, neboť v semifinálovém pavouku hráli bez soupeře. Z důvodu úspory sil se rozhodli hrát v kvalifikaci jen jednu hru. To se jim vyplatilo, Anička skončila ve finále devátá a Pavel dokonce čtvrtý. Na první pohled jim to bylo k prdu, odměny dostává jen první muž a první žena a to být v tomto případě nemohli. Na druhou stranu si uvědomte, že ušetřené síly mohli věnovat práci na zahrádce, nebo někde tam. Semifinálové boje měly jeden těsný a jeden srandovní výsledek. Těsný předvedli poražený Míra Knap junior a Jana Krummerová. Ta Míru vysekla rozdílem deseti bodů, což jsou asi 2% dosaženého výsledku. Ten srandovní předvedla vynikající pekařka, Denisa Křivohlávková (zase mě obdarovala skvělou buchtou se zeleným rosolem ve kterém bylo kiwi). V kvalifikaci se jí moc nedařilo, třetí od konce, ale pak si smlsla na jasném favoritovi, kterým byl šedovlasý Míra Sejkora. Naštěstí ho to nezabilo, prohru nesl jako chlap, který je na porážky od žen zvyklý. Do finále se dostala i Mária Kameníková, která byla v kvalifikaci tak poslední, že to bylo skoro k pláči. Pak ale uplatnila zkušenosti a vyřadila oporu juniorského ligového týmu, tou je Eliška Krummerová. Ve výborných výkonech pokračovala i ve finálové hře a jak vidíte na druhém obrázku, naprosto nevěřícně hledí na nejlepšího muže a nejlepší ženu, nechápe jak je možné, že tam není ona. Tím mužem je František Staněk, který svého největšího soupeře vysekl rozdílem 101 bodů. Vítězná Jana (závodily čtyři Jany) porazila Marušku o třiadvacet bodů. Podařilo se jí to díky drtivému závěru. Nejvyšší nához měl Viktor Vodák, který hodil 287 bodů. Bylo to v semifinálovém souboji, ve kterém jeho soupeř, Pupík Vávra, hodil 285. Evidentně oběma sedlo mazání. Na duben je v tuto chvíli přihlášeno šestadvacet hráčů, takže je šest volných míst. Pevně věřím, že se potřebných šest hráčů co nevidět přihlásí, pak se jich pět odhlásí a budeme hrát v sedmadvaceti. To Radavě, Vám i sobě přeje z celého srdce Zdeněk Barvínek.