17. října 2023|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Citroen OU Cup, 8. turnaj

Usnout na vavřínech, o tom jsem již slyšel, ale myslel jsem si dodnes, že ve stoje spí jenom kůň. Není to pravda, což dokázal vítěz říjnového turnaje, mladý Láďa Starý. Vyhrál o kilometr, takže mohl v poslední hře hodit jednou, ta hra se mu stejně škrtala a ohrozit ho nemohl ani můj bratr Jan, který skončil druhý. Na Láďu by Jeník musel v poslední hře přidat třiapadesát bodů, to blíž měl ke třetímu fleku, na kterém skončil vesele se po vítězově levici usmívající Roman Felcman. Neměl to těžké, ke každé hře si přičítal 78 bodů, bratříček 46 a stařík Láďa 57. Z bonusů těžila také nejlepší žena akce, Eva Appeltauerová, ta si pomohla v každé hře čtyřiapadesáti body. Mimořádně dobře, pátý, skončil chudák Ondra Surán, ten si v každé hře připsal tři body, takže pátý byl, ačkoliv měl dva nejvyšší náhozy a jasně nejlepší průměr. Tak senzační je to turnaj. Mezi finálovou osmičku se dostali ještě hráči tři. Na šesté místo se probojoval Marcel Svoboda, možná ho trochu mrzelo, že se tam dostal ze třetího místa, asi mu došly síly. Sedmé místo si udržela Andrea Kubešová, i když poslední hru zmastila ještě víc, než Marcel. Je fakt, že ona má menší ambice, ale kdyby hodila o jedenáct bodů míň, nebyla by sice ve finále, ale brala by cenu pro nejlepší ženu, která finále nehrála. No a finálovou osmičku před sebou strkal Jirka Kocián, který potřeboval na titul Nejlepší muž, co nebyl finalistou, hodit o tři body míň. Takhle se na druhou fotku dostal Jirka Appeltauer, což je nejlepšínefinalista, jeho žena Eva, nejlepší žena soutěže a Ondra, jehož úspěchy jsem už popsal výše. Jirka je muž železných nervů, udržel si náskok před zmíněným Kociánem (u nás v Ústí n/Orlicí máme slavného rodáka Jaroslava Kociána, houslového virtuosa) a za sebou si (Jirka) udržel i Janu Severovou, tu při plichtě jen díky lepšímu průměru. Lepší polovinu startovního pole zakončili Magda Dvořáková v zajímavém puzle triku a Milan Neugebauer, na kterém se lámala elita a jelita. Milan se Magdou zůstal jen o bodík, nejzápadnějšího hráče turnaje, Standu Nejezchlebu (měl průměr 181) si namazal na chleba o osm bodů. Petr Leinweber hrál díky poslední hřepět bodů pod svůj průměr, přetrénovaný Máca Sršeň, hraje každé dva měsíce, ubral ještě víc. Viktor vypadal velmi nadějně, škoda jen, že jen po první hře. Křivka hry Ireny Zelinkové měla tvar hory Říp, Sláva Šilar, což jsme zjistili až při odpolední devítce, že šetřil na odpolední devítku. Následují dva výtečníci, Jana Svobodová a Pavel Nádvorník. Jana vyhrála boj o nejnižší nához dne, tam porazila i Milana Neugebauera (říkejme jim skupina podstováci). Pavel, ten se stal nejhorším hráčem, který hodil dvoustovku. No a zbývá chvost výsledkové listiny, čili dva nejoblíbenější soupeři. Předposlední skončil Jarda Peštál, kterého jsem nemohl najít v průměrovém žebříčku a Rosťa Konečný. To jsme v průběhu turnaje s Pavlem Konečným učili hrát bowling, takže pokud příště přijede, tak se je na co těšit. Což je konec mistrného komentáře literáta mně.